B 18 - Základní vývojové rysy Číny ve 20. století

zemědělství

• reformy v zemědělství vycházely z toho, že nízká efektivita spočívá v chybném řízení venkovského hospodářství a především v nízké motivovanosti rolníků

• základní strategií bylo podpořit vedlejší výrobu na venkově paralelně s pěstováním obilovin, kdy produkty vedlejší výroby mohli rolníci volně prodávat na místních trzích a zlepšit si tak svůj příjem

• zásadní změnu však přinesl systém určitých smluvních závazků mezi výrobními družstvy a jednotlivými domáctnostmi, kdy byly domáctnostem pronajímány určité pozemky, což dalo rolníkům silnou motivaci, že budou více vyrábět sami pro sebe a ne pro kolektiv

• výsledkem reforem bylo společné plánování co nejlepších výnosů a příjmů celé komunity a ty také masivně narůstaly

průmyslový rozvoj

• v důsledku reforem průmyslu mělo dojít k utlumení těžkého průmyslu kvůli nedostatku energetických zdrojů a k rozvoji průmyslu lehkého, kterému měly pomoci zahraniční investice a politika „otevřených dveří světu“

• došlo k posunu ve strategii plánování, kdy byl důraz kladen na výrobu spotřebního zboží a jeho export

• dochází k uvolnění vztahů mezi podniky a stranou, kdy podniky získávají větší autonomii (vlastní vedení účetnictví, investice zbylých prostředků na rozvoj strojového vybavení a služeb), větší motivace a otevření trhů

• tvrdá konkurence mezi místními orgány a podniky vedla také k nežádoucím výsledkům jako nedostatku základních surovin, mzdové spirále, blokádám prodeje zboží a také k poklesu příjmů vlády nutných na budování infrastruktury

zahraniční obchod a investice

• po roce 1978 se znovu otvírá cesta zahraničním investicím a zahraničnímu obchodu, kde byla historicky nejdéle aktivní oblast Kuang-tungu, která obchodovala s Hongkongem a Macaem a získala více nezávislosti a možnosti ponechat si většinu dosaženého zisku

• byly vytvořeny tři zvláštní ekonomické sféry, kde mohly cizí firmy budovat podniky a továrny a ubytovávat zahraniční zaměstnance

• do roku 1984 bylo pro zahr. obchod a investice otevřeno 14 přístavů na východním pobřeží, to ovšem představovalo i jisté problémy a vyžadovalo zavedení mezinárodního práva a smluvních dohod mezi oběma stranami (nové soudy, zákoníky…)

věda a technika

• otevřel se prostor pro vědu a výzkum a oživila se činnost Čínské akademie věd a Komise pro vědu a techniku

• potřeba propojení výzkumu s výrobou

• největším úspěchem byla aplikace vědy a techniky ve zdravotnictví, kde průměrný věk vzrost z 41 let v roce 1960 na 67 let v roce 1975

strana a veřejnost

• reformou prošla i samotná strana a kladla si za cíl lepší fungování stranické diktatury

• pozornost byla věnována oživení volebního systému, tisku, kde komunistická strana udržovala svou vládu prostřednictvím médií

• média fungovala jako zprostředkovatel stranické politiky masám a poskytovala funkcionářům informace o situaci mezi lidem, což jim umožňovalo dohlížet nad byrokracií

• dalším prostředkem získání podpory veřejnosti bylo oživení místních voleb, kdy byl zaveden systém nominování více kandidátů na lístcích