B 16 - Základní vývojové rysy Velké Británie ve 20. století

B 16) Británie

I. PŘEDVÁLEČNÉ OBDOBÍ

• konec viktoriánské éry: populární Eduard VII. (1901-10), princ waleský

• Británie v Evropě zatlačována do pozadí sjednoceným Německem, ve světovém měřítku její postavení ohroženo rostoucí silou USA

• „splendid isolation“ na překážku → hledání spojenců, Německo odmítlo → sblížení s Francií (i ta se bála Německa)

• 1904 Srdečná dohoda = začátek přátelských vztahů, konec rivality trvající od Viléma Dobyvatele

• zákon o poslaneckém platu (prosazen liberály) → poslanecká sněmovna se přestala podobat aristokratickému klubu a umožněn vstup Labour Party (dělnické strany)

• smrt Eduarda VII. roku 1910 považována za dělící čáru mezi prosperitou 19. století a nejistotou 20. století. (po něm Jiří V.)

II. „VELKÁ VÁLKA“

Politika

• v polovině 19. století by ještě bylo nepochopitelné, že by Británie a Německo mohly vést válku na život a na smrt (dynastické svazky, podobné zájmy, nebyly střety v koloniální sféře)

• teď zbrojení Německa (hlavně námořnictvo) s cílem vyrovnat se Británii

• veřejnost i vláda byla před válkou pacifistická, nechtěli válku jenom kvůli udržení nadvlády na moři

• Británie mohla být za války neutrální – sarajevský atentát nebyl pro Británii jako důvod války relevantní, až vpád Němců do neutrální Belgie způsobil, že Německu bylo posláno ultimátum

• soudržnost britských národů → pomoc všech dominií

• nová realita:

• 1) masová válka → nutno poprvé zavést odvody do armády, profesionální vojáci už nestačili → veřejnost na vlastní kůži zažila válku (dobrovolníci + odvody → 8 milionů vojáků)

• 2) kvůli ponorkám hrozilo, že Británie přijde o prvenství na moři

Námořní válka

• masové torpédování lodí německými ponorkami: po celém světě cca 8 000 obchodních lodí, z toho asi polovina britských, Německo za války potopilo na 5 000

• torpédování všech lodí včetně neutrálních (i přes riziko, že se USA zapojí do konfliktu)

• 1918 už hrozba ponorek odvrácena (maskování válečných lodí jako obchodních, využívání torpédových člunů)

• jediná velká námořní bitva u Jutska: dopadla patově, ale Británie si udržela nadvládu na moři

• hlavní role britského loďstva při zásobování spojenců

• Němci zablokováni ve svých přístavech

• v Evropě už neexistovalo loďstvo, které by mohlo soupeřit s britským

III. MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ

Politika

• doba rozkvětu nacionalismů, Rusko se stalo komunistickým státem, Itálie a Německo směřovaly k totalitním režimům, Británie ale specifická, beze změn

• největší změna ve vnitřní politice: 1918 volební zákon → všeobecné hlasovací právo (všichni muži + ženy starší 30 let), 8 milionů nových voličů

• až 1928 ženy věkově zrovnoprávněny s muži

• málem zánik liberální strany (působila 300 let jako whigové) – do jisté míry splynutí s Labour party (sice dělnická strana, ale ne revoluční, podobné zájmy a cíle)

• 1937 Chamberlainova vláda, nutno najít stanovisko k radikalizující se Evropě → politika appeasementu (ústupků)

• 1938 Hitler začal připojovat nová území (zatím bez vyhlášení války) – Rakousko, ČSR

• Chamberlain věřil, že pokud Hitler dostane tyto ústupky, bude mu to stačit a v Evropě zase nastane rovnováha

• 1938 Mnichov – Británie a Francie opustila ČSR, Hitler se přesvědčil o slabosti demokracií a jednal dál (porušil slib daný Chamberlainovi a obsadil i zbytek ČSR)

• porušení slibu → Chamberlain obrátil → slíbil podporu Polsku, které bylo podle všeho další na Hitlerově seznamu

• tím se Británie zapletla do další světové války