B 16 - Základní vývojové rysy Velké Británie ve 20. století

Impérium

• během války velká solidarita zemí Commonwealthu s mateřskou zemí: to platilo pro země s anglosaským obyvatelstvem, zatímco v zemích s většinou domorodého obyvatelstva vznikal domácí nacionalismus

• Indie: stažena britská vojska i civilní administrativa, odchod místokrále

• rozdělení Indie na dva samostatné státy: Pákistán + Indická unie (oba se staly členy Britského společenství)

• 1948 se Cejlon stal dominiem + Palestina přestala být britským protektorátem

• 1949 Irsko vystoupilo ze Společenství → nezávislá republika bez jakýchkoliv (i formálních) vazeb na UK

• staženy britské oddíly z Egypta

Zahraniční politika

• anglo-americké vztahy nebyly v této době ideální:

• některá dominia se sblížila s USA: Kanada (díky hranicím), Austrálie a Nový Zéland (dohody na obranu Pacifiku)

• mezi Spojenci mají výsadní postavení USA, přebraly dominantní místo Británie

• na Dálném a Středním východě teď politiku určuje USA

• nadále Británie závislá na dobrých vztazích s USA → obava, že by je USA mohly přinutit vstoupit společně s nimi do 3. světové války

• proto jednání ve Washingtonu o opatrnosti v Koreji a Indočíně, pak přiostření vztahů ještě s Čínou a Ruskem → snaha provádět kompromisní politiku (a té je Washington méně přístupný než Británie)

• vztah k Evropě: Británie se nadále považuje za jejího souseda, ne za její součást

• během dějin vždy Británie byla nepřítelem nejsilnější mocnosti na kontinentě – cílem udržet rovnováhu

• navíc vztahy se zeměmi Commonwealthu znemožňují pevnou fixaci na Evropu

• vztahy se SSSR: snaha Ruska poštvat x Británii arabské země, úspěch této politiky v Egyptě → ministerský předseda Násir znárodnil Suezský průplav

• pokus dostat ho zpět → anglo-francouzsko-izraelská vojenská akce, která mohla být úspěšná, ale zasáhl naštvaný Washington (který se od začátku stavěl na stranu Egypta, aby ho přiměl zůstat v západním táboře) a OSN (hlasy USA a SSSR odsoudila použití vojenské síly) a Moskvy (která vyhrožovala odvetou)

• ve Francii veřejné mínění na straně vlády, v Anglii naopak proti

• byla to první britská poválečná akce bez spolupráce s USA a hned se ukázalo, že to nepůjde → těšnější sblížení s USA

Ekonomika

• stagnace v hospodářství

• přijata pomoc Marshallova plánu (Británie si nemůže dovolit drahé stroje z USA)

• na pevnině vzniká „Šestka“ (Společný trh šesti zemí: Francie, Spolkové Německo, Itálie, Benelux) → ztíženy podmínky pro britský export

Společenský život

• nivelizace příjmů – společná pro všechny západoevropské země v poválečném období

• aristokracie už nemá prostředky k udržování sídel → zpřístupněna veřejnosti za vstupné

• daň z příjmu (v Británii vyšší než jinde) → peníze nestačí na vedení nákladného života

• povolání sluhů a služebných pomalu zaniká

• oblékání se zjednodušuje

• důležitost rozhlasu a televize, vláda na základě tlaku veřejnosti dovolila založení soukromých televizních stanic financovaných reklamou

• 1954 povolen vznik nezávislé televize

• politika už musí počítat s více médii

• tisk se od meziválečného období prakticky nezměnil

• university a tzv. Public schools (paradoxně vyhrazené pro vysoké vrstvy) se otevírají všem třídám

• vědecký pokrok (Fleming a penicilín, radar)

• Británie jadernou velmocí (nový zdroj energie)