B 16 - Základní vývojové rysy Velké Británie ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
IV. 2. SVĚTOVÁ VÁLKA
nová realita: rozmach letectví zbavil Británii její hlavní výhody: ostrovní polohy + hrozba německého vylodění
dominia Indie a Austrálie ohrožena Japonskem
dlouhá léta pacifismu → poklesl vojenský potenciál Británie, válečné výrobě dal impuls až Churchill
Británie má spojence na pevnině (Francie a Polsko), ale nemůže jim poskytnout účinnou podporu – Polsko nepřipraveno a do měsíce padlo, Francie spoléhala na obrannou Maginotovu linii, ale Hitler ji obešel ze severu (po porušení belgické a holandské neutrality)
německá Luftwaffe ovládla nebe, tanky odřízly vojska od základen
Britové se vylodili u Dunkerque, kde záchránili zbytky spojeneckých armád a odvezli je do bezpečí, výzbroj ale zůstala na místě
Francie musela podepsat příměří → Británie v zoufalé situaci
zabezpečování ostrova: nová armáda, zákopy, obrana útesů…
do Británie se uchýlily exilové vlády (norská, belgická, československá, polská), z Francie přijel de Gaulle
prime ministerem se stává Churchill
německý útok přišel ze vzduchu, pak se mělo pokračovat vyloděním → blesková letecká válka (srpen-listopad 1940), nepočetná Royal Air Force x přesile Luftwaffe
rozbombardován Londýn, zmizela celá města (Coventry), zničeny doky…
v první fázi Británie prohrávala: úspěchy fašistů ve Středomoří – obsazena Jugoslávie, Řecko, Kréta, v Africe britské jednotky obklíčeny u Tobrúku
pak zlom se vstupem USA do války po Pearl Harboru (už předtím Roosevelt poskytoval Británii materiální pomoc)
válka v Pacifiku znamenala ztráty: Singapur a Barma pro Británii ztraceny + přímé ohrožení Austrálie
výchozím bodem spojených britsko-amerických armád = francouzská Severní Afrika, zde první velké vítězství (Rommel sevřen ze dvou stran)
nadešla doba znovudobýt Evropu („pevnost Evropa“), kde se v obsazených zemích čekalo na osvobození → 1944 vylodění v Normandii
německá reakce = další bombardování ostrovů, tentokrát střely V1, už ne letadla s piloty
ale invaze v Normandii byla úspěšná a Spojenci postupovali
1945 se západní vojska a ruská vojska setkala, Hitler spáchal sebevraždu a Německo kapitulovalo, Japonsko později téhož roku (atomové bomby)
V. POVÁLEČNÉ OBDOBÍ
Vnitřní politika
první volby po válce nevyhráli Churchillovi konzervativci (zdrcující porážka, veřejnost je měla spojené s předválečnou ekonomickou krizí), ale labouristé → volné ruce pro svůj program
Churchill (který vedl Británii za války) nahrazen Attleem
budování sociálního státu
veřejnost přijala nutnost jistých opatření s cílem udržet stát a měnu stabilní (občanská disciplinovanost, stejně tak za války)
první bod labouristického programu = znárodňování: Bank of England, uhelný průmysl, plynárny, elektrárny, doprava (zaostalé sektory, které se pod soukromými majiteli patřičně nerozvíjely)
labouristé by byli znárodnili i zbytek průmyslu, ale přišli o moc dřív, než to stihli
zvýšili ale životní úroveň dělnické třídy, dobrá bytová politika, sociální služby, daň z příjmu…
rozhlas svěřen nezávislé BBC (British Broadcasting Corporation), která si pod jistým dohledem parlamentu sama volila vysílací program
reformní, ne revoluční postup → tzv. „poloviční revoluce“
překážky: labouristé zdědili obrovský dluh z předválečného i válečného období + zastaralý průmysl, provedli sociální reformy, ale ekonomickou krizi nebylo v jejich silách zvládnout → ve volbách zvítězili konzervativci
taky proti nim stála příroda: strašlivá zima z roku 1946-7, nedostatek paliv, průmysl „zmražen“, zdražení cen, pokles oblíbenosti labouristů
volby 1951 → prime ministerem zase Churchill (v 77 letech), rozumně nezačal rušit labouristické reformy, ale zastavil znárodňování
země se začíná ekonomicky zotavovat
během 50. let tři prime ministers: Churchill (do 1955, kdy dostal infarkt), Eden, Macmillan
1953 po smrti Jiřího VI. nastupuje jeho prvorozená dcera Alžběta II. (provdala se za řeckého prince)
její korunovace sledována po celém světě – obrovská prestiž britských tradic doma i v zahraničí