B 16 - Základní vývojové rysy Velké Británie ve 20. století

VI. OD 60. LET DO SOUČASNOSTI

Vnitřní politika

• 1970 nové volby → po 7 letech znovu konzervativci, prime minister Heath

• 1973 prosazeno členství Británie v „Šestce“ (labouristé se nezmohli na odpor, protože jejich strana se dělila na různé názorové frakce)

• doba byla pro tento tah vhodná – Británie musela provést obrat k Evropě, protože ztrácela mezinárodní prestiž (klesající postavení Londýna jako světového bankéře, sblížení USA a Ruska, uvolnění vztahů se zeměmi Commonwealthu)

• konec izolacionistické (a imperiální) politiky

• nově nutno řešit imigrační politiku: imigrace ze zemí Commonwealthu = nevítaný důsledek imperialismu

• nacionalismy uvnitř UK (proti centralismu Londýna): Wales, Skotsko

• Skotsko – špatné řízení hospodářství, v Severním moři objevena nafta a obavy, že z ní bude mít užitek jen Anglie

• místní hnutí založena na renesanci keltských jazyků

• 1979 volby vyhráli konzervativci v čele s Margaret Thatcherovou („Železná lady“) → nabrán naprosto jiný kurs – thatcherismus = omezena role sociálního státu

• snížena daň z přepychu a majetku, privatizace průmyslu, bydlení…, zásah proti mocným odborům

• důraz na individualitu a schopnost postarat se sám o sebe

• jako první prime minister dokázala získat tuto f-ci 3x za sebou (u moci v kuse 1979-90)

• po ní John Major a pak Tony Blair (od 1994) = labourista, ale otevřeně se rozešel se svou minulostí – snažil se svou stranu modernizovat, odmítal např. státní kontrolu nad ekonomikou

• je to zřetelný vliv thatcherismu na své labouristické oponenty

Mezinárodní politika

• v Británii dvě zahraničněpolitické tendence:

• 1) konservativci – chtějí připoutat Británii těsněji ke kontinentu (např. společný trh) a vzdát se části britské svrchovanosti

• 2) labouristé – chtějí těsnější vztahy s USA a zeměmi Commonwealthu → oddálení se Evropě

• uvolňování vztahů mezi zeměmi Commonwealthu: během 60. let vývoz a dovoz poklesl

• Kanada a Austrálie směřovaly spíš k Washingtonu než k Londýnu (hlavně kvůli obchodu)

• samostatnost Rhodesie: vládu držela bělošská menšina, která se odtrhla od Británie, ale vojenský zásah nepřicházel v úvahu a ekonomické sankce neúčinné

• válka v Bangladéši: odtržení B. od Pákistánu (další dělení území bývalé Indie)

• stažení jednotek z Kypru a Malty → Británii zůstal jen Gibraltar, který je ale blokován Španělskem

• „občanská válka“ v Severním Irsku (= Ulster, součástí UK)

• od 1921 řízeno fanatickými proanglickými protestanty (chudá katolická menšina zbavena občanských práv)

• 1968 katolíci žádají svá práva zpět → teroristické akce IRA (ilegální irská republikánská armáda)

• sjednocení ostrova Irska (= připojení k nezávislé Irské republice) nepřichází v úvahu

Britská ústava?

• podle jedněch existuje, podle druhých ne

• proti: nikdy nebylo ustanoveno ústavodárné shromáždění (třeba na rozdíl od Francie, kde je to národní sport:-)

• pro: byly vydány zákony, které změnily politický život a instituce (1689 Bill of Rights)

• nejstarší instituce v zemi je anglická monarchie (ale jen symbol)

• prime minister (předseda strany, která vyhraje volby), vybírá ministry do vlády a královna je formálně schvaluje

• p.m. rozhoduje o vnitřní i zahraniční politice, ale před Dolní sněmovnou musí opodstatnit své jednání

• systém 2 velkých stran = labouristé a konzervativci (+ liberálové a sociální demokraté, ale malý vliv) → stabilita, není prostor pro ideologizaci politiky, kolísání zleva doprava kolem středu