4. Zrod moderni spolecsnoti a polit. zivota
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1749 generální cechovní artikule – výrazné omezení pravomocí cechů sjednocením jejich vnitřních nařízení
1765 tovaryši mohli svobodně vykonávat své řemeslo i bez příslušnosti k cechu (vznik konkurence a možnost svobodného podnikání byly prvním a nejdůležitějším krokem ke vzniku kapitalistické společnosti)
1776 svoboda obchodu a výroby (prakticky nebylo potřeba k provozování řemesla jakéhokoliv jednání s cechem – vyučit se jemu (bylo-li to nezbytné) mohl člověk i mimo cech a takto získaná kvalifikace byla de iure rovnocenná s kvalifikací, kterou uděloval cech
1859 patent o živnostenském řádu (naprostá svoboda podnikání, cechy zanikají i když v té době byla jejich role jen ceremoniální = de facto se omezovala na organizování cechovních slavností jako součásti národního folklóru)
Habsburská monarchie v 19. stol.
vznik sv. aliance po Vídeňském kongresu rozhodně nepřál budování občanské společnosti
dále se budování občanské společnosti v čs. zemích vyvíjí na národně-osvobozeneckém principu (právo na sebeurčení je bezpochyby jedním z pilířů moderní občanské společnosti, je ale nutné, aby se tak dělo na základě všeobecného konsensu)
poměrně dlouhou dobu – v důsledku sociálních tlaků ve společnosti - se aplikace občanských práv vztahovala pouze na muže (ženy v ČSR získaly volební právo až v r. 1920).
Vstup čs. státu do procesu budování občanské společnosti až po r. 1848
teze o bránění vzniku občanské spol. neoabsolutismem A. Bacha sporné – bránil buržoasii podílet se na politické moci, ale zároveň ekonomickými reformami posiloval její postavení.
vydáním prosincové ústavy obyvatel habsburské monarchie přestává být poddaným a stává se partnerem v jednání se státními orgány.
Vznik obč. spol. v čs. zemích
1848 rok, který otřásl světem. Konečný pád feudalismus vzestup moderních národů (mimo jiné i českého).
1848 dubnová ústava = de facto jen její přislíbení
1848 Pillersdorfova ústava (ve chvatu)
1849 Nerealizovaný pokus o ústavu byl vázán na velmi vysoký majetkový census
1951 Neoabsolutismus vyhlášen Silvestrovskými patenty
Schmerlinogva ústava
i zapřísáhlý zastánce absolutismu František Josef byl nucen přiznat, že toto zřízení z principu nemůže odpovídat na požadavky moderní doby
vzniká dvoukomorová říšská rada z panské (dosazované císařem) a poslanecké sněmovny (poslance sem delegovaly zemské sněmy na základě kuriálního systému 3 kurie na zemském sněmu jako pozůstatek feudalismu existovaly i tzv. virilní hlasy, tzn. hlasy osob držících je z titulu své f-ce arcibiskupové, biskupové a rektoři univerzity)
podle majetkového census měla volební právo sotva ¼ obyvatelstva, ale volební právo nebylo zcela rovné (nepřesné volební obvody ve prospěch německého obyv. a na venkově navíc nepřímé volby přes tzv. volitele) = protoobčanská spol.
1. volby do obecních zastupitelstev které ukončily éru neoabsolutismu a nastartovaly procesy završené dále