4. Zrod moderni spolecsnoti a polit. zivota

1867

Prosincová ústava = de facto nový zákoník, který se rovnal katalogu občanských práv a svobod (ale revize volebního systému se nepodařilo prosadit = stále jen protoobčanská společnost)

• habsburská monarchie se tak posunula blíže modelu státu s federálním uspořádání (nakonec se ale vydala jinou cestou k její vlastní škodě)

• ústava znamenala přechod ke konstituční monarchii s nepřímou účastí veřejnosti a přímé účasti omezeného okruhu reformních sil zdola

• s politickými změnami došlo k obnovení veřejného politického života, rozvoji politické spolkové činnosti a utvoření politického tisku a profese politické žurnalistiky (která v politickém životě čs. zemí hrála mimořádnou roli).

• Zákony o manželském právu

• Zákony o poměru školství a církví

• Zákony o vztazích mezi církvemi

1868 braným zákonem zavedena všeobecná branná povinnost (1869 zákon o povinné školní docházce co je horší)

1873 dubnová ústava

• de facto jen zákon o přímých volbách do říšské rady / parlamentu (schválen v r. 1882)

1885 nové volby na základě nových zákonů

• volební census snížen na 5 zl.

Podobně jako politická práva, je i právo na vzdělání v mateřském jazyce jedním zhl. Požadavků vzniku moderní spol. – rozdělení univerzity (1881 Stremeyerova jazyková nařízení toho předzvěstí)

1897 Baadeniho jazyková nařízení znamenala v případě jazykové otázky dotvoření moderního čs. národa (ale nezůstala v platnosti dlouho)

Po r. 1900 začíná proces rozkladu kuriálního parlamentarismu a počínají snahy o reformu politického systému v předlitavsku (!) velmi komplikované v dualistické monarchii, kdy je stále patrný vlvi uherských ministrů na dění v druhé části monarchii (např. kníže Andrassy a jeho striktně odmítavý postoj k čs. fundamentálním článkům)

1907 František Josef I. podepsal zákony o volební reformě. Zákonem o říšském zastupitelstvu se přiznávalo volební právo všem mužům starším 24 let, pokud byli rakouskými občany, nejméně rok usedlí v místě volby a nebyli zbaveni volebního práva na základě podmínek příslušného volebního řádu.

Pasivní volební právo bylo přiznáno všem, kdo měli aktivní volební právo a dosáhli aspoň 30 let.

Z hlediska politických práv tak byla při prvních volbách r. 1907 splněna nejzákladnější podmínka vzniku moderní občanské společnosti.

Dělnické hnutí a jeho pojetí moderní spol.

Systém nastaven tak, aby zaměstnanec nemohl jednat se zaměstnavatelem o svých pracovních podmínkách – některé sféry podnikání připomínaly kapitalistický feudalismus konce 19. stol. v USA.

Pax Americana v c.k. monarchii

1885 první zkrácení pracovní doby (ale málo dodržováno)

1902 zákonem sníženo na 9 hod.

I tak bylo postavení dělníků natolik tristní, že vyvolávalo velmi prudké sociální nepokoje. Živnostenská inspekce, založená r. 1883, nemohla řešit všechny spory zaměstnanců s majiteli výrobních prostředků – tyto spory hl. v obl. Dodržování pracovních předpisů (pracovní doba + neděle jako den volna) a bezpečnosti práce (hl. v hornictví a spol. bezpečnost práce téměř nulová (ale na obranu c. k. monarchie nutno poznamenat, že s těmitéž problémy se prakticky až do protektorátu potýkala i 1. republika ČSR).