Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




4. Zrod moderni spolecsnoti a polit. zivota

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (58 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

04 B ZROD OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI A VÝVOJ MODERNÍHO POLITICKÉHO ŽIVOTA Od feudalismu k moderní společnosti feudalismus svou podstatou agrární, proto poddané svazoval s půdou rolníci žijící na půdě se dostávají do ekonomické závislosti na svému pánu, posléze také do soudní závislosti = nemožno vytvořit občanskou společnost.Plnoprávní občané ve feudálním státě de facto jen vyšší šlechta (brát s rezervami, neboť zde není ukotven volební systém a tudíž ani nelze hovořit o moderní společnosti, proto se toto tvrzení vztahuje jen na právní vybavenost jedinců) samotná buržoazní revoluce neznamenala přechod k moderní společnosti, neboť nedosáhla udělení plných občanských práv pro všechny skupiny obyv. (stále vysoký volební census) dílčí úspěch buržoazní revoluce spočíval: a) zrušení nevolnictvíb) zrušení poddanství výrazný vliv na formování požadavků buržoasie mělo i osvícenství a jeho chápání středověku (první vlaštovkou boj USA za nezávislost) a konečně VFR rušením nevolnictví a poddanství se vytvořil trh s volnou pracovní silou, která prostřednictvím procesu průmyslové revoluce a urbanizace přetvořila feudály a poddané ve vztahu k půdě na vlastníky a občany. Na nové ekonomické poměry je nucen reagovat i stát, který prostřednictvím byrokratického aparátu přebírá dosavadní pravomoci aristokracie. Základní předpoklady pro vznik moderní společnosti, zrušením těchto dvou institucí – hl. charakteristik feudálního systému – bylo docíleno uvolněním majoritní skupiny obyv. z dosavadních majetko-právních vztahů, která se – především díky své početnosti – mohla domáhat svých politických práv a stává se tak hl. činitelem jednotlivých politických stran v boji o polit.moc a prostředkem k prosazení své koncepce. Dlouhý přechod od feudalismu ke kapitalismu – jako předpokladu pro vznik moderní společnosti byl zapříčiněn ekonomickou schizofrenií feudálního systému a jeho následným pádem (spor mezi ekonomickými opatřeními v duchu liberalismu postupně připravující půdu pro nástup kapitalismu a společenskou elitou feudálního systému hájící svoje výsadní postavení). Fenomén doby – společný zájem sdružování jako způsob prosazovaní společných polit. zájmů v dějinách nic nového (od starověku vznikají nejrůznější aliance proti společnému nepříteli tvořené blokem států nebo blokem opoziční šlechty – dějin ČR jsou toho důkazem) zde ovšem dohází k fenoménu sdružování společensky výrazně neprivilegovaných lidí / nestátotvorných subjektů. Možnost vytvářet zájmové – politicky činné – spolky existovala i před VFR, ale týkala se výlučně společenské elity, význam buržoazní revoluce spočívá hl. v uvedení vyššího % populace do aktivní polit. Do doby vzniku politických bloků s širší voličskou platformou hovoříme o tzv. honoračních / elitářských politických stranách Bylo nutné změnit zákony zakazující svobodné sdružování (později zrušit zákaz odborové činnosti) Nově vzniklé odbory bylo nutné na konci 19. stol. uznat ze str. státu i podnikatelů za partnery v jednáních. Vymezení termínu občan a občanská společnost Občan – plnoprávný příslušník určitého státu a nositel politických práv (vznik občanské společnosti u nás de facto až ve 20. stol. neboť doté doby byl výkon některých politických práv – voleb- vázán majetkovým censm) důležitá bylo proměna chápání práv občana ve společnosti a jeho pozici jimi garantovaná Válka za nezávislost a vznik USA – první model občanské společnosti (ač otrokářská nepůsobila – jako v dnešní době - jako oxymóron, osvícenství nekriticky vzhlíželo k antice a demokratické řecké a republikánské říské zřízení bylo otrokářské). VFR – revoluce v chápání práv a postavení občana ve společnosti DEKLARACE PRÁV ČLOVĚKA A OBČANA 1804códe civileparadoxem, že jeho tvůrci byli právníci vzdělaní ještě v dobách absolutismu, to zároveň jeho výhodou, neboť mohli objektivně zhodnotit přínos revoluce a v zákoníku jej postihnout. kogentní normy (jakákoliv smlouva – teoreticky i ústava, což je smlouva společenská – je neplatná, odporuje-li jim) konec nerovnosti před zákonem v závislosti k příslušnosti k danému stavu rovnost před zákonem nedotknutelnost soukromého vlastnictví zaručena jistota trvalosti právních vztahů pokud neodporují právním normám právně také zakotveno nerovnoprávné postavení ženy v manželství (dáno důrazem na rodinu, např. možnost rozvodu teoreticky přípustná, ale kvůli právní složitosti dost obtížná) v některých ohledech navazuje na římské právo (dědictví, dispoziční podíl – vylučuje systematické opomenutí zákonného dědice, pouze omezení jeho podílu na dědictví) NEJDŮLEŽITĚJŠÍ Elastická formulace zákonů umožňuje vývoj práva soudní cestou (tzn. logicky se soudce dostane do situace, se kterou zákoník nepočítal, v té je tudíž pod hrozbou sankce – z důvodu bránění výkonu spravedlnosti – nucen rozhodnout v duchu zákona = tzn. vytvořit precedens, na jehož základě se bude nadále v obdobných případech jednat) Autoři si uvědomovali dynamiku vývoje společenského řádu a výslovně umožnili jeho novelizaci (např. v pozdější době ve fr. v postavení vdaných žen, nemanželský dětí atd.), možnost přijímání i zákonů mimo rámec zákoníků )neomezuje se pouze na dodatky ke stávajícím paragrafům) Pro svou flexibilitua nutno dodat i pro malou stabilitu fr. vládzákladem fr. práva dodnes České země a vznik moderní občanské společnosti a jejího politického života Pád feudalismu v habsburské monarchii aneb kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe prvním předpokladem ke zformování kapitalistické spol. jako předpokladu vzniku moderní společnosti, podílející se na politickém dění své země (to hl. rysem moderní společnosti) bylo ZRUŠENÍ CECHŮ Vznik kapitalistické společsnoti 1708/1731panovník si vyhrazuje právo potvrzovat cechovní statuta (tím nepřímo vytvářet nové cechy, 1738 právě to definováno) 1749generální cechovní artikule – výrazné omezení pravomocí cechů sjednocením jejich vnitřních nařízení 1765tovaryši mohli svobodně vykonávat své řemeslo i bez příslušnosti k cechu (vznik konkurence a možnost svobodného podnikání byly prvním a n

Témata, do kterých materiál patří