4. Zrod moderni spolecsnoti a polit. zivota

04 B ZROD OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI A VÝVOJ MODERNÍHO POLITICKÉHO ŽIVOTA

Od feudalismu k moderní společnosti

• feudalismus svou podstatou agrární, proto poddané svazoval s půdou

• rolníci žijící na půdě se dostávají do ekonomické závislosti na svému pánu, posléze také do soudní závislosti = nemožno vytvořit občanskou společnost. Plnoprávní občané ve feudálním státě de facto jen vyšší šlechta (brát s rezervami, neboť zde není ukotven volební systém a tudíž ani nelze hovořit o moderní společnosti, proto se toto tvrzení vztahuje jen na právní vybavenost jedinců)

• samotná buržoazní revoluce neznamenala přechod k moderní společnosti, neboť nedosáhla udělení plných občanských práv pro všechny skupiny obyv. (stále vysoký volební census)

  • dílčí úspěch buržoazní revoluce spočíval: a) zrušení nevolnictví b) zrušení poddanství

• výrazný vliv na formování požadavků buržoasie mělo i osvícenství a jeho chápání středověku (první vlaštovkou boj USA za nezávislost) a konečně VFR

• rušením nevolnictví a poddanství se vytvořil trh s volnou pracovní silou, která prostřednictvím procesu průmyslové revoluce a urbanizace přetvořila feudály a poddané ve vztahu k půdě na vlastníky a občany.

• Na nové ekonomické poměry je nucen reagovat i stát, který prostřednictvím byrokratického aparátu přebírá dosavadní pravomoci aristokracie.

Základní předpoklady pro vznik moderní společnosti, zrušením těchto dvou institucí – hl. charakteristik feudálního systému – bylo docíleno uvolněním majoritní skupiny obyv. z dosavadních majetko-právních vztahů, která se – především díky své početnosti – mohla domáhat svých politických práv a stává se tak hl. činitelem jednotlivých politických stran v boji o polit.moc a prostředkem k prosazení své koncepce.

Dlouhý přechod od feudalismu ke kapitalismu – jako předpokladu pro vznik moderní společnosti byl zapříčiněn ekonomickou schizofrenií feudálního systému a jeho následným pádem (spor mezi ekonomickými opatřeními v duchu liberalismu postupně připravující půdu pro nástup kapitalismu a společenskou elitou feudálního systému hájící svoje výsadní postavení).

Fenomén doby – společný zájem

• sdružování jako způsob prosazovaní společných polit. zájmů

• v dějinách nic nového (od starověku vznikají nejrůznější aliance proti společnému nepříteli tvořené blokem států nebo blokem opoziční šlechty – dějin ČR jsou toho důkazem) zde ovšem dohází k fenoménu sdružování společensky výrazně neprivilegovaných lidí / nestátotvorných subjektů.

• Možnost vytvářet zájmové – politicky činné – spolky existovala i před VFR, ale týkala se výlučně společenské elity, význam buržoazní revoluce spočívá hl. v uvedení vyššího % populace do aktivní polit.

• Do doby vzniku politických bloků s širší voličskou platformou hovoříme o tzv. honoračních / elitářských politických stranách

• Bylo nutné změnit zákony zakazující svobodné sdružování (později zrušit zákaz odborové činnosti)

• Nově vzniklé odbory bylo nutné na konci 19. stol. uznat ze str. státu i podnikatelů za partnery v jednáních.