66. Části erbu – úplný erb
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
66. Části erbu – úplný erb
Erb je barevné a stálé znamení na štítě a na některých dalších částech zbroje středověkého evropského bojovníka, vytvořené a popisované podle ustálených heraldických pravidel, které určuje fyzickou či právnickou osobu na základě vžitého nebo uděleného práva.
- úplný erb se skládá ze štítu, přilby, přikryvadel, točenice nebo helmovní korunky a klenotu, někdy i některých honosných kusů
- neúplný erb obsahuje pouze štít
Součásti erbu:
štít – nesmí nikdy chybět!
- nejdůležitější část erbu
- všechny ostatní části mohou chybět a erb stále zůstane erbem, ale štít ne
- tvar štítu se při blasonování nepopisuje a jeho provedení závisí na vůli kreslíře
přilba - (přilbice, helm, helma)
- musí spočívat na štítě, nesmí se nad ním vznášet
- v barvě železa, popřípadě stříbrné či zlaté
- hrncový, kbelcový, kolčí, turnajový
přikryvadla - (přikrývky, pokrývky, pokryvadla, krydla, fafrnochy, fanfrnochy)
- látka, která bezprostředně spočívá na helmu a svými okraji volně vlaje po obou stranách helmu a štítu
- zvenčí barva, podšitá kovem – kopírují hlavní barvy štítu
- malují se jakoby nadouvaná větrem
- výjimečně e malují ve formě erbovního pláště
- vznikla z praktické potřeby při křižáckých válkách v Palestině
točenice (s feflíky) nebo helmovní korunka
- slouží k tomu, aby zakryly opevnění klenotu na přilbu
- u některých starých vrzů však figura klenotu plynule přechází do přikryvadel
- točenice = věnec spleteny ze zatočených konců přikryvadel – takže se tinktury pravidelně střídají
- někdy jsou doprovázeny feflíky = volně vlající pásky po stranách točenice
- helmovní korunka – nemá charakter hodnostní koruny a neukazuje na stav erbovníka
- přilby však mohou být korunovány i tzv. pohanskou korunou, knížecí korunou nebo korunou trnovou
- v některých zemích vytvořené ještě další typy helmovních korunek, jinde přilby korunovány hodnostními korunami, které označovaly šlechticovo důstojenství
klenot
1) opakováním figury ze štítu
2) nezávislý - nemající vztah k figurám štítu
= vrchní ozdoba přilby – sleduje směr přilby, kreslí se plasticky
- sloužil k rozlišování bojovníků a částečně také chránil před seky vedenými přímo na hlavu
- vyráběny ze dřeva, kůže, peří, klihového papíru, plechu, pletiva, sukna, plátna, ale i ze zlata či stříbra
- k přilbám připevněny šrouby nebo šňůrami – proto jsou přilba s klenotem neodlučitelné
- klenot musí z přilby vycházet nebo na ní pevně spočívat, nikdy se jí nesmí jen dotýkat nebo se nad ní vznášet
- nejčastější klenoty: buvolí a volské rohy, orlí křídla, paví, kohoutí a pštrosí pera, jelení parohy, praporce, části zvířat a lidské trupy (vyráží, vyrůstá, vyskakuje)
- dámy a duchovenstvo neužívají ani přilby ani klenoty poukazuje to na to, že se aktivně neúčastní bojů