C 12 - České země za nacistické okupace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Otázka C 12 :
České země za nacistické okupace
1) Politické okolnosti vzniku Protektorátu Čechy a Morava a nacistické okupace
a) Rozpad společného státu
Na začátku roku 1939 došlo k rozpadu Československa. Počátkem března 1939 se situace na Slovensku vyhrotila v krizi. Luďáčtí fašističtí radikalisté začali spolupracovat s nacistickými emisary a agenty. Obě strany měly zájem na převratu na Slovensku a tím způsobeném rozpadu Československa. Ústřední vláda vyhlásila výjimečný stav, odvolala Tisovu vládu a vyslala na Slovensko armádu. V Čechách docházelo k nepokojům ze strany německé menšiny a českých fašistů, kteří chtěli využít krize. Vnitropolitický neklid posloužil Hitlerovi jako záminka k zásahu do vnitřních záležitostí. Dne 13. 3. 1939 navštívili Ďurčanský1 a Tiso Hitlera v Berlíně a o den později slovenský sněm vyhlásil samostatný slovenský stát.
b) Vznik protektorátu
Dne 14.3. prezident Hácha pod tlakem u Hitlera v Berlíně podepsal souhlas s okupací.
Po Háchově jednání s Hitlerem v noci z 14. na 15. března 1939 bylo vydáno oficiální prohlášení.
Ráno 15.3. tedy německé jednotky překročily hranice a obsadily české země. Na slabý odpor narazily jen v oblastech, kam ještě nedošel rozkaz nebránit se. Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava měl zaručovat autonomní a svébytný vývoj. Od prvních dnů okupace byla reakce české společnosti zásadně odmítavá a protiněmecká. Společnost musela čelit tvrdým podmínkám – přídělový systém, nálety spojenců na průmyslová centra, nucená práce v říši, udavačství, násilí, cenzura atd. Rozvinul se pasivní odpor: bojkot všeho německého, poslech vysílání zahraničního rozhlasu, šeptaná propaganda. Docházelo k veřejným projevům národní solidarity – v kinech, divadlech apod.
2) Život v Protektorátu:
a) Politické složky
Státním prezidentem byl Emil Hácha. Protektorátní vláda byla na všech stupních podřízena německé okupační moci. Zachovány zůstaly české orgány a instituce včetně soudnictví, policie, četnictva. Hned v březnu 1939 byla rozpuštěna poslanecká sněmovna a senát a byla zakázána činnost všech politických organizací kromě Národního souručenství.
Předsedou Národního souručenství se stal Adolf Hrubý, po něm jím byl Josef Nebeský. Složeno bylo ze Strany národní jednoty, Národní strany práce a extrémně pravicových a fašistických uskupení. Jako jediná strana měla vzbudit dojem symbolu národní jednoty. Snažilo se kontrolovat protektorátní tisk. Poskytovalo legální organizační i materiální podporu pro koncepci protektorátní politiky, jež vycházela ze snahy maximálně využít manévrovacího prostoru, který zatím ponechávala určitá forma autonomie. Náborovou akcí posloužila jako národní plebiscit k uvědomění si národní jednoty. Zastřešovalo celonárodní akce odporu: manifestace, převoz ostatků Máchy apod. V roce 1943 bylo Národní souručenství likvidováno jako politická organizace za velkého nezájmu společnosti.