9. Fasismus a nacismus

9B) Fašismus a nacismus

- Fasces – svazky prutů s vyčnívající sekyrou či bez ní, nosili je členové bojových vojenských oddílů ve starém Římě, vyjadřovaly právo zbičovat či popravit občana, tento znak si přivlastnili italští fašisté 20.st. (Mussoliniho Fasci italiani di combattimento – Svazky italských spolubojovníků)

- charakteristika fašismu:

• Nadřazuje zájmy celku (národa, státu) nad zájmy jednotlivce - potlačení rozdílu mezi soukromou a veřejnou sférou

• Politické hnutí -> režim ve fašistických zemích

• Usiluje o totalitní stát (nikoliv však ve všech svých formách), proklamuje snahu o udržení disciplíny a plynulého chodu státu

• Stojí v opozici vůči demokracii a liberalismu, spolu s cizinci a přistěhovalci je považuje za původce všeho špatného

• V čele státu požaduje silného vůdce (vůdcovský princip)

• K potlačení opozice využívá násilí (ovládá armádu, kontrola tajnou policií) a moderní metody propagandy a cenzury, ovládány masové komunikace

• Zavádí korporativismus

• Spojení státního aparátu a jedné politické strany

• oproti nacismu a komunismu se it. fašismus opíral méně o doktrinálně založenou ideologii

- totalitarismus: poprvé se pojem objevuje v Itálii po r. 1922, kdy jej Mussoliniho odpůrci používají ve své kritice násilných metod užívaných ve snaze o úplné ovládnutí života v zemi (Giovanni Amendola, Lelio Basso), na straně fašistů termín převzal Giovanni Ventile a změnil jeho vyznění na pozitivní, následně ho převzal Mussolini (společně s Gentilem popsal fašistickou ideologii v pojednání nazvaném Fašistická doktrína)

- fašistická ideologie vychází z nacionalismu, poprvé se výrazně prosadila v meziválečné Itálii vedené Benitem Mussolinim.

- zdroje: Aristotelův a Hegelův organicismus, nadřazující zájmy celku nad zájmy jednotlivce, Nietzscheho představa o nadčlověku, vůli k moci a dvojí morálce, teorie elit Vilfreda Pareta, objasňující uplatnění vůdcovského principu

- teoretikové fašismu: Benito Mussolini, Giovani Gentile a Mario Palmieri, který ve své Filosofii fašismu označuje za základní principy fašismu jednotu, autoritu a povinnost. Byli to také italští fašisté, v souvislosti s kterými byl zaveden pojem totalitarismus (viz výše)

- za příčinu vítězství fašismu v evropských zemích je možné považovat nestabilitu a nejednotnost místních (většinou koaličních) vlád, přetrvávající ekonomickou, politickou a společenskou krizi, nedůvěru veřejnosti k demokratickým principům a konečně také bolševickou revoluci v Rusku a obavy vyšších a středních vrstev z rozšíření revoluce do dalších zemí a s tím související růst moci komunistických hnutí.

- fašismus vznikl v Evropě v závěru 1. světové války a od počátku se identifikoval jako radikální reakce na slabost liberálního státu, komunistickou revoluci, atomizaci moderní společnosti a extrémní sociální rozdíly, v téměř všech státech fašistické hnutí