9. Fasismus a nacismus

- 1924 byl zavražděn socialistický poslanec Giacomo Matteotti, tajemník Strany sjednocených socialistů a tvrdý odpůrce fašismu

- 27. července se pokusila opozice o odpor, protifašističtí poslanci opustili parlament a pokusili se dosáhnout jeho rozpuštění, Viktor Emanuel III. podpořil Mussoliniho

- M. 1925 spustil vlnu zatýkání politických odpůrců - 1926 zákaz opozičních stran,1928 do voleb pouze PNF, vznikla „Gran Consiglio el Fascismo“ (Velká fašistická rada), která slučovala funkce státního a stranického orgánu

- M. je nazýván „Il duce“ – fašistická diktatura

- 1929 – smlouvy s Vatikánem – navzájem se akceptovali, Vatikán je oficiálně prohlášen státem

- 1935/6 dobyl M. Etiopii

- 1936 – „Osa Berlín-Řím“ (vzájemná podpora)

- Mnichovská dohoda M. podporována

- 1939 – „Ocelový pakt“ mezi Německem a Itálií – vzájemná spolupráce v případě války

- 1940 vstupuje Itálie do války (napadli Řecko)

- 1943 – po vylodění spojenců na Sicílii M. odvolán Viktorem Emanuelem III. a byl zatčen, předsedou strany se stal Pietro Badoglio

- M. osvobozen Němci a zakládá v severní Itálii, okupované Němci, vlastní stát Italskou socialistickou republiku (1943-1945), 1945 prchá do Švýcarska a je zde zabit partizány

- italský fašismus nevytvořil kompaktní ideologii

- na rozdíl od Německa se v Itálii neuplatnil antisemitismus

Fašismus v meziválečné Evropě

• Ve Velké Britanii založil v roce 1932 sir Oswald Mosley Britskou fašistickou unii, která vznikla z několika malých fašistických stran. Mosley byl silně závislý na italském vzoru, počínajíce černými košilemi (Blackshirts) a konče osobním napodobováním Mussoliniho veřejného vystupování. BUF nikdy nezískala v Britanii významnější vliv.

• Ve Francii vznikala různá uskupení, která se hlásila k mussoliniovskému fašismu (1924 Pierre Taittinger - Mladí vlastenci, 1925 Georges Valois - Le Faisceau, 1933 Marcel Bucard – Francisme, Francois Coty – Solidarité francaise), Obecně však byla ve Francii úspěšnější hnutí potenciálně směřující k pravicovému totalitarismu, která vycházela z domácí tradice Action française rozvinuté v období Dreyfusovy aféry, politicky nejvýznamnější bylo zřejmě hnutí Croix de Feu (Liga ohňového kříže) pod vedením Françoia de la Rocque, základ masové radikálně pravicové Parti Social Français (PSF), v únoru roku 1934 se pokusili fašisté o převrat (Liga ohňového kříže), ale samotná organizační nekoordinovanost puče a silný protifašistický postoj obyvatelstva toto snažení zmařil. ( vznik široké Lidové protifašistické fronty - sdružení stran středu a levice ) , k moci se dostala Lidová fronta pod vedením Leona Bluma , prosadili některá sociální opatření: 40hodinový pracovní týden , nárok na pořádnou dovolenou , růst zemědělských výkupních cen , devalvace franku , zestátnění železnic , leteckého a zbrojního průmyslu. Mělo to i negativní důsledky : růst cen , neúspěšná zahraniční politika , odpor pravice ( neplacení daní , zastavení výroby ),vzrůst nezaměstnanosti - jeden z hlavních důvodů , proč padla dosavadní vláda , roku 1938 se dostává k moci radikál Eduard Daladier - opuštěn program lidové fronty , avšak krize se dále prohlubovala.

• Odezva fašismu v meziválečném Československu: Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei –DNSAP, Sudetendeutsche Heimatfront - SHF, Sudetendeutsche Partei - SdP vycházely spíše než z přímé inspirace italským fašismem z nacismu.

• Maďarsko - od listopadu 1918 republika , velké hospodářské potíže , sílilo revoluční hnutí (sociální demokraté a komunisté) , vyhlášena republika rad ( 21. 3. až 1. 8. 1919 ) , v čele republiky rad stál Béla Kun - znárodnění průmyslu i velkostatků , intervence francouzské a československé armády, protiútok maďarské Rudé armády ( obsazeno část Slovenska, vyhlášena republika rad). Poté však sympatie komunistů slábnou , pád republiky rad , byla nastolena vláda fašistické strany admirála Horthyho ( důstojníci a velkostatkáři ) , sbližování s Itálií - Maďarsko začíná ohrožovat Rumunsko a Jugoslávii - vytvořena Malá dohoda.

• Polsko - obnoveno jako samostatný stát , labilní demokratický systém byl nahrazen autoritativním režimem osobní moci generála Pilsudského ( vojenský převrat ) , vojenská diktatura nastolena roku 1926.

• Španělsko - sílí zde levicové hnutí , proti němu vystoupili důstojníci roku 1923 a nastolili vojensko-fašistickou diktaturu , v čele Miguel Primo de Rivera y Orbaneja , potlačení dělnického hnutí , roku 1930 však svržen , odešel do exilu.

• Portugalsko - generál Antonio Carmona provedl 1926 vojenský převrat , v 32. fašistický režim - diktátor Antonio Salazar.

• Bulharsko - roku 1923 proběhlo komunistické povstání v čele s Jiřím Dimitrovem , bylo potlačeno a dochází k fašistickému převratu.

• Litva - roku 1926 se dostává levice k moci , v roce 1926 proti ní nastal převrat a vzniká zde fašismus.