9. Fasismus a nacismus

- přívrženci fašistických stran pocházeli většinou ze středních vrstev - řemeslníci, rolníci, zaměstnanci, úředníci a obchodníci cítili nejistotu své materiální existence a stavovského uvědomění v důsledku hospodářské krize, inflace a nezaměstnanosti, postupující industrializace a s tím spojeným ohrožením malých podniků

- v počáteční fázi využívaly fašistické strany antikapitalistických hesel, rychle se však spojovaly s průmyslníky, bankéři, s armádou, byrokracií a s pravicovými stranami, které očekávaly od fašistické vlády rozbití dělnických stran a odborů, snížení mzdových nákladů a získání nových trhů

- v jednotlivých zemích souvisel vznik fašistických hnutí i se specifickými podmínkami

- v Miláně 1919 přijata platforma fašistického hnutí

- fašistické nebo fašizující režimy v mnoha státech Evropy ( Portugalsko – Salazar, Španělsko – Franco, Bulharsko, Maďarsko – Horthy, Rakousko – Dollfuss, Polsko – Pilsudski, Pobaltí, politické hnutí na Ukrajin, Turecko atd. )

Benito Mussolini (1883-1945) a fašistická Itálie

- učitel na základní škole, 1900 vstoupil do socialistické strany, seznámil se s knihami Nietscheho, 1912 šéfredaktor socialistického časopisu Avanti, socialisté byli proti válce, kdežto Mussolini s ní souhlasil -> vystoupil ze strany, zakládá vlastní noviny, bojuje ve válce, ale 1917 je těžce zraněn, po válce vstupuje do politiky

- Itálie: během války ambice na velmocenské postavení Itálie, militarismus, na konci války na pokraji ekonomického, sociálního a politického rozvratu

- 1918-1919: radikální revoluční hnutí, mnohde potlačilo vliv slabé liberální vlády, vlna stávek, vytváření ozbrojených úderných oddílů => fasci přirozeným zázemím vzniku ozbrojených a teroristicky postupujících skupin

- 23.3. 1919 na setkání v Miláně se tyto skupiny sjednotily ve svaz „Fasci di combattimento“ (srovnatelné s SS, černé košile) – vůdce milánských fasci Mussolini nejistá vedoucí pozice ve spolku

- spolek respektován slabým státem, masová organizace, v politice ale neúspěšný (nestal se ani parlamentní stranou) -> programová změna (zprvu antimonarchistický, antiklerikální a antikapitalistický, 1920 posun doprava – smíření s monarchií, církví a kapitálem)

=> 1922 Mussolini členem italského parlamentu (za stranu „Partito Nationale Fascista“, kterou založil 1921)

Pochod na Řím a převzetí moci

- střety mezi radikální levicí a fašisty

- během roku 1922 obsazována města v severní Itálii, v říjnu podnikl Mussolini s „černými košilemi“ pochod na Řím s cílem převzít moc -> Viktor Emanuel III. ho prohlásil premiérem a Mussolini mohl ustanovit novou vládu

- 1923 prosadil M. změnu volebního zákona, která vedla k masivní preferenci vítězné volební strany (zajišťovala jí v parlamentu dvoutřetinovou většinu), zastrašování opozice