Numismatika v českých zemích + pojmy

- dalším centrem byla Olomouc - sbírka Společnosti vlasteneckého muzejního spolku

- východiskem numismatické práce se stala numismatická sbírka Českého muzea v Praze (její základ tvoří sbírka Kašpara Šternberka), jejím kustodem byl Josef Smolík, po jeho odchodu byl správou pověřen Gustav Skalský, z něhož se stal první numismatik evropského formátu

- J. Smolík – katalogizoval ražby grošového období 1300-1547

- E. Fiala – provedl soupis jedné z největších soukromých sbírek českých mincí a medailí: *Beschreibung der Sammlung Böhmischer Münzen…

- a rovněž soupis tehdy známých českých denárů z období let 970.1300: *České denáry

- prvním předsedou Numismatické společnosti československé (zal. 1919)

- 1919 vznikla Numismatická společnost československá, která navazovala na tradici prvního českého sdružení Verein für Numismatik (zal. 1848-1849) a pozdějšího Kroužku numismatiků v Praze

- dalším výrazným badatelem se po 2. světové válce stala Emanuela Nohejlová – Prátová, jež byla nástupkyní Skalského, která se na numismatiku dívala jako na nauku o penězích a jejich dějinách

- časopisy: Numismatické listy, Numismatická ročenka

Pojmy

- terminologie je většinou odvozena od oborů, v níž se mince projevuje jako objekt nebo funkce (právo, politická ekonomie, ekonomie, dějiny umění, atd.)

Peníze = všeobecně přijímaný prostředek směny různých druhů zboží (platidlo)

- úlohu směnného prostředku přijímaly v různých dobách různé prostředky, které se postupně redukovaly na dva kovy – zlato a stříbro (výjimečně v Rusku i platina)

- fce: hodnotové, platební, oběhové, tezaurující (uložení a uchovávání bohatství)

Měna = konkrétní peněžní soustava

- peněžní soustava zavedená v určité zemi zákonnými předpisy nebo v mezinárodních vztazích mezinárodními dohodami

- V českých zemích se vystřídaly měny denárová a brakteátová, grošová, tolarová, konvenční, zlatková a korunová. Původně obíhaly drahé kovy (měny metalistické); ve vnitřním peněžním oběhu vytlačovány papírovými penězi (státovkami).

Mince = kus kovu určitého tvaru, za jehož střiž (hrubou váhu) a zrno (množství obsaženého drahého kovu) ručil stát či jiný vydavatel na minci zobrazený obrazem či opisem

- mince plní funkci oběživa, a to buď jako plnohodnotných (kurantních) mincí nebo jako peněžní znaky ve formě drobných neplnohodnotných mincí

Střížek = kus kovu, zpravidla okrouhlého tvaru, který je opatřen na líci i rubu ražbou, líc (avers) je ta strana mince, na které je vyznačen obrazem i písmem vydavatel mince (tzv. mincovní pán)

Stříž = pojem označuje celkovou hmotnost mince, ve středověku značně kolísala, protože ražba probíhala al marco, tj. ze stanovené hmotnostní jednotky kovu byl ražen stanovený počet mincí, dnes zásada jednotné hmotnosti každého kusu