Vývoj písma v českých zemích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vývoj písma v českých zemích
- ve 2. stol. n. l. dotyk s římskou kulturou (nápisy v Trenčíně, Boldogu, Mušově apod.) – písmem kapitálním kvadrátním – tyto památky však neovlivnily užívání písma u nás v době existence Sámovy říše
- počátky písemné kultury spjaté s Velkomoravskou říší a byzantskou misií věrozvěstů Konstantina/Cyrila a Metoděje
- vytvořili písmo na překlad evangelií: hlaholice – 38 písmen
- na konci 9. století z ní a řecké unciály vzniká cyrilice – 43 písmen
- od 10. století se prosazuje latinské písmo – až do 13. století převládajícím písmem karolinská minuskula
- dokladem Wolfenbüttelský kodex (ca 1005 - legenda o sv. Václavovi)
- z 11. stol. rukopisy Korunovačního evangelistáře krále Vratislava (tzv. Vyšehradský kodex) psán kvadrátní kapitálou
- kodexy 12. stol. psány stále ještě karolínou ; v olomouckém skriptoriu za Jindřicha Zdíka se objevuje i diplomatická minuskula; u knižního písma nelze říct, zda má specifické rysy
- poč. 13. stol. gotizace písma, projevující se v lámání dosud zaoblených tvarů (např. Vincenciova a Jarlochova kronika)
- od pol. 13. stol. gotické písmo gotica textualis formata; existence mnoha skriptorií, především církevních; začíná se odlišovat kancelářské písmo; za Př.Ot.II. již diplomatická kurzíva
ve 14. stol. diferenciace písem kancelářských od církevních (formálních); kodexy kaligrafické; traktáty a školské texty kurzívním rukopisem (gotica textualis cursiva); dále se pak vytváří bastarda = syntéza kaligrafického a kurzívního písma – listiny, diplomatický materiál, literární texty
- na počátku 15. století dochází na podkladě Husovy práce "De Orthographia Bohemica" k reformě psané češtiny – spřežky (rz= ř, cz= č) byly nahrazeny tečkou a čárkou nad písmeny
- na počátku novověku se psaly latinské texty písmem humanistickým; české a německé pak písmem novogotickým; důsledně dodržováno až do 1. pol. 19. stol.
novogotické písmo v Čechách prošlo mnohými změnami; lze odlišit tři etapy:
1) 1500 až 1775
- velká rozmanitost typů novogotického písma
- české vycházelo z pozdní středověké polokurzívy + typy německého novogotického písma – do 18.stol. tyto dva proudy splynou
- české novogotické písmo – okrouhlé tvary minuskul, oblouky při spojování dříků (m a n), nerozštěpené dříky při základní lince (r, v, w) = prvky z humanistické kurzívy, oblé tvary se píší snadněji, charakteristický ráz – spřežky, diakritická znaménka
kreslené (větší a z většího počtu prvků, majuskuly četné varianty, nadpisy)
polokurzívní (běžně v 16.stol., zjednodušená stavba písmen, větší než kurzíva, náznak spojování písmen)
kurzívní (rychlejší, slovo jeden celek – spojený)
2) 1775 až 1848
- vítězství německého novogotického písma