Vývoj písma v českých zemích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- reforma nižších škol (1774 unifikace písma, učí se podle vzorů vídeňské normální školy) ve škole se žáci seznamují se 3 druhy německého novogotického písma (frakturu, kanzlei, kurent) a humanistickou polokurzívou
- neprosadil se zcela kurent – 30.léta 19.stol.-v českých textech se začíná objevovat humanistické písmo
3) 1848 až 1941
- novogotické písmo již pouze v německých textech; v roce 1941 se začalo definitivně psát humanistickým písmem
- během šíření humanistického písma se projevují dvě etapy:
1) od 15. do pol. 19 stol.
- humanistickým písmem se psaly a tiskly texty jazykově latinské
- první zápisy humanistickým písmem v kancelářských poznámkách na královských listinách Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad
- od počátku 16.stol. se píše většina latinských textů humanistickým písmem, brzy všechny latinské texty
- vyskytují se tu všechny tři druhy: okrouhlé, polokurzívní a kurzívní
- okrouhlé – v rukopisné podobě se vyskytuje zřídka
- široké uplatnění v tisku – tzv. antikva
- polokurzíva-vznikla zjednodušením okrouhlého písma, písmena jedním tahem
- kurzíva-vznikla z polokurzívy běžným rychlejším psaním
- v 18.stol. se modifikovalo pod tlakem písma francouzského
2) od pol. 19. stol.
- humanistické písmo převládlo i v jazykově českých textech
- zavádění německého kurentu prostřednictvím škol do českých textů vyvolalo odpor v obrozující se české společnosti→nahradit v češtině německé písmo jiným
- zpočátku snaha vybudovat jednotné písmo a pravopis pro všechny Slovany (sblížení)
- podnět dal Josef Dobrovský, dále Václav Hanka, Bartoloměj Kopitar
- základem navrhované nové abecedy byla humanistická kurzíva doplněná některými písmeny azbuky→skončilo to nezdarem
- současně začalo pronikat do češtiny živelně humanistické písmo
- nejdříve se ujalo v knihtisku→rozšíření do písma psaného
- rozhodující úlohu při šíření znalosti humanistického písma v českém prostředí měla výuka psaní a čtení ve školách
- ve 40. letech 19.stol. vznikla první učebnice českého humanistického písma, tzv. české latinky (Malý písař, autorem je učitel Jan Svoboda)
- 1933 do všech národních škol v Československé republice zavedeny jednotné tvary humanistického písma → užívají se dodnes
- cílem nebylo věrně napodobovat předlohu, ale naučit žáky psát základní tvary písmen (sílí požadavek na písmo jednoduché, rychlé, čitelné a přitom estetické)