Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




České země za Rudolfa II. + Majestát

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.87 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Vláda Rudolfa II. (1576-1611) a Majestát

Za Rudolfa II. pokračovalo posilování pozic katolíků. Nástup protireformace je ale nutno datovat již k porážce stavovského odboje r. 1547, nikoliv až k počátku 17. století nebo dokonce k Bílé hoře. Katolíci se opírali především o staré šlechtické rody (Rožmberkové, Dietrichštejnové, Pernštejnové, Lobkovicové). Zejména Lobkovicové horlivě rekatolizaci podporovali a na svých panstvích zakládali jezuitské školy. Katolické straně dost pomohlo, že v zemi byla r. 1581 obnovena nunciatura. Prvním papežským vyslancem byl G.F.Bonomi, počet nunciů však během několika let narostl na pět. Bonomi také brzy předložil Rudolfovi plán kampaně na “vykořenění kacířství v Čechách”, zaměřený na dosazování katolíků do státních úřadů. Rekatolizace byla cílena především na původní husity, staroutrakvisty, jejichž církevní organizace upadala a jejichž víra měla k původní katolické nejblíže (rozdíl byl jen v přijímání pod obojí, uctívání Husa a uznání kněžských manželství). Ztělesňovali však domácí, lidovou, tradici, proti které bojovali jak katolíci, tak luteráni. Důležitou roli v rekatolizaci hráli také španělští vyslanci.

Velký konflikt hrozil Rudolfovi v Uhrách, kde vítězný postup proti Turkům vyvolal rekatolizační snahy, které narazily na odpor uherských stavů. Do jejich čela se postavil Štěpán Bočkaj a zahájil boj za náboženskou svobodu. Porazil císařská vojska a na jaře 1605 se dostal až na Moravu. Zde se obrátil na české a moravské stavy se žádostí o podporu a společný postup. Ti však, pro Bočkajovo spojenectví s Turky, váhali a nakonec zemská hotovost vytlačila Bočkaje zpět na Slovensko. Zde začalo jednání, které vedl arcikníže Matyáš. V tzv. vídeňském míru z r. 1606 povolil v Uhrách náboženskou i politickou svobodu. Mír s Turky nakonec uzavřel po dlouhém jednání. Rudolf však tyto výsledky odmítal uznat. Matyáš tedy začal organizoval odboj proti vládě Rudolfa II., původně získal jen na svoji stranu jen Uhry a Rakušany, o něco později se připojili i moravští stavové. Ti vybízeli k přechodu na stranu Matyáše i Čechy. Čechové však stáli za Rudolfem.

25. června 1608 byl podepsán mír mezi Rudolfem a Matyášem. Rudolf se vzdal vlády a císařského titulu v Rakousku, Uhrách a na Moravě, zůstaly mu Čechy, Lužice a Slezsko a titul českého krále.

Za svoji věrnost ale čeští stavové něco chtěli. Kromě požadavku potvrzení české konfese chtěli stavové po Rudolfovi i zajištění vlivu v zemské vládě - zemské úřady měly být osazovány napolovic katolíky a nekatolíky a vymáhali i slib nekonfiskovat majetek za politická provinění. Rudolf odmítal, což vedlo k tomu, že protestanti začali najímat vojáky a chystali se uzavřít spojenectví s Moravou. Tento nátlak donutil krále silně ustoupit.

Témata, do kterých materiál patří