Symbolismus a secese

Symbolismus a secese

• literární a umělecké hnutí - snaha o výraz vyjadřující básníkovu citlivost bez spolupráce rozumu. Tímto výrazem je symbol. Pojem symbolu je nejednotný

• Albert Aurier shrnuje program:

  • ideismus - jediný ideál bude vyjádření Ideje

  • symbolismus - vyjádření idee formou

  • syntetismus - formy a znaky podává dle způsobu všeobecné pochopitelnosti

  • subjektivita - objekt nikdy nebude nazírán jako objekt, ale jako znak myšlenky vnímané subjektem

  • dekorativnost - jelikož dekorativní umění (Egypt, Řecko, primitivové) je čistý projev subjektivního, symbolického, syntetického a ideistického umění

• takto definovaný symbolismus ve Francii reprezentuje Gaugain, pontavenská škola a Nabisté.

• má ale přímé předcůhdce - Pierre Puvis de Chavannes, Moreau, Rops, Redon

• je ovlivněn literaturou - Mallarmé, Maeterlinck, Ibsen, Rilke, Yeats a prokletí básníci

• u nás v literatuře Březina, Hlaváček, Dyk, Sova

• působí na ně i východní kultury a filozofie a japonské umění (hlavně dřevoryt)

symbolismus

• Pierre Puvis de Chavannes (1824-1898) - žák Delacroixa, dekorativní a monumentální. Rád cestoval. Dělal nástěnné malby - pařížský Panteon, Sorbonna, radnice. Obraz Chudý rybář obdivoval Cézanne a Seurat ho kopíroval. Oceňovali ho i Gaugain a Gogh

• Gustave Moreau (1826-1898) - romanticky zaměřený (proti podstatě klasicistického de Chavannes). Žák Chassériaua, byl ovlivněn Mantegnou, Benátkami a Florencií. Obesílal Salón 1852-1880. Mytologická a náboženská témata - všelidské symboly s věčně platným obsahem. Stylizovaná kresba, neobvyklé osvětlení, dekorativní nádhera. Salome, Zjevení, Orfeus. Ve stáří učil na Beux-Art - žáci Rouault, Matisse, Marquet

• Felicien Rops (1833-1898) - belgický kreslíř, grafik a samouk. Studoval literaturu, ilustroval studentský časopis. Kreslil karikatury, které tiskl do časopisů. Leptal. Užíval smyslné ženské akty - vysmíval se měšťanské počestnosti. Vydal knihu frivolních aktů. Řada leptů Satanique, ilustroval knihu Diaboliques. Znal se s Maaupassantem a Baudelaierem. V Čechách ho obdivoval dekadentní básník Hlaváček.

• Odilon Redon (1840 - 1916) - vrstevník impresionistů - vystavoval na jejich poslední výstavě. Šel však jinou cestou. Zabýval se grafikou. Podílel se na založení Salónu nezávislých. Snažil se u diváka vyvolat naléhavou tohou po temném světě neznámého a neurčitého. Usiloval o sugestivnost. Zprvu jenom kreslil a tisknul ale jeho první výstavy zůstaly bez povšimnutí. Maloval krajiny, podobizny, zátiší i figurální kompozice. Dle jeho názoru umění není v realitě viděného ale cítěného. Měl mnoho přátel mezi literáty (Mallarmé). Jeho kvalitu objevili až literární symbolisté. Patřil ze všech postimpresionistických malířů k nejliterárnějším. Barvu využívá a od 90. let - září magickým kouzlem. Obdivovali ho Gaugain, Bernard a Nabisté

• Arnold Bocklin (1827-1901) - švýcarský malíř pod vlivem německého nazarénského akademismu. Svůj styl si vytvořil v Římě. Alegorické obrazy, barvy mají symbolický význam, užívá nadpřirozené nebo divadelní osvětlení. Rád maloval moře, mořské bohy a víly (Víla u moře 1864, Triton a Nereida 1837). Svým dílem působil i na Německé malíře v Čechách na Beneše Knupfera. Podobizna se Smrtí, hrající na housle

• James Ensor (1860-1949) - belgičan, učil se u akvarelistů, pak studoval na bruselské akademii. Byl členem skupiny Les Vingt. V prvním období - "tmavém" - maloval interiéry a podobizny ve slabém osvětlení, v druhém - "světlém" - maluje fantaskní kompozice s maskami - jasné, expresivní barvy. Miloval masky, měl dojem že vše je jiné než se jeví (tento motiv od něj přejal i Emil Nolde). Jeho nejslavnější díla jsou plná kostlivců a masek (Pokušení sv. Antonína 1887, Masky a smrt 1888, Zápas kostlivců kolem oběšence 1891), rád maloval výjevy z Kristova života - Vjezd Krista do Bruselu 1888. Přední malíř secesního symbolismu, svým koloritem značně ovlivnil expresionisty, svou hrůznou fantasií surrealisty