Čeští římskokatoličtí misionáři

ČEŠTÍ ŘÍMSKOKATOLIČTÍ MISIONÁŘI

Česká římskokatolická církev se významně podílela na katolickém misijním díle v barokní době. Inspirací pro české kněze bylo setkání s misionáři, kteří přišli do Čech a předtím pracovali v misiích v dalekých zemích. Už ve středověku za Karla IV. vzbudil pozornost františkán Giovanni Marignoli.

Čeští katolíci nastoupili do misijního díla až na poč. 2. pol. 17.stol. v souvislosti s okružním listem generála jezuitského řádu Pavla Olivy, že dostali od španělského krále dovolení působit ve španělských osadách jako misionáři. První misionáři z české provincie byli Němci: Pantaleon Kirwitzer působil v Číně a Japonsku, a Valentin Stansel pracoval v portugalské Brazílii.

Významnou měrou se na misiích barokní doby podíleli čeští františkáni, např. v Africe působil J. Římař, na Blízkém východě Jáchym Růžička, v Palestině Václav Raab.

Od 70.let 17.stol. jsou v misijní oblasti velmi aktivní jezuité. První výprava odjela do zámoří r. 1678 a mířila hlavně do Střední a Jižní Ameriky, např. Šimon Boruhradský v Mexiku, Václav Christman v Paraguayi, Matyáš Cuculinus a Augustin Strobach na Mariánských ostrovech. Druhá výprava byla mezinárodní a směřovala také na Americkou pevninu, mezi nimi byl Čech Richter, který odešel do Peru. Od poč. 18.stol. se čeští misionáři objevují také v Asii – František Tillisch či Karel Slavíček do Číny, do Goa v Přední Indii přichází Kryštof Mattern.

Někteří misionáři kromě základního teologického školení absolvovali i další studium, takže se uplatnili nejen na misijním poli, ale také v dalších povoláních (lékaři, inženýři, hudebníci, matematici a astronomové), často jim tato práce umožňovala evangelizaci v pohanské zemi.

Šimon Boruhradský

V Tovaryšstvu Ježíšově se uplatnil jako stavitel a hospodář, také z tohoto důvodu byl přizván do zámořských misií. Potřebovali v nově zřizovaných farních osadách stavět nové kostely a jiné církevní budovy. Jeho působištěm bylo Mexiko, po smrti jeho druha Augustina Strobacha na Mariánských ostrovech se rozhodl působit tam, ale na lodi se nakazil morem a zemřel. Významná byla jeho činnost v oblasti vodohospodářství, o které se dozvídáme z jeho dopisů. Díky svým znalostem zachránil město Mexiko před zátopou – reguloval toky z hor do jezera. Dovídáme se také o vzbouření Indiánů, kteří po neúrodě zaútočili na arcibiskupský dům a královský palác, městskou sýpku a radnici. Boruhradský byl pověřen stavbou nového paláce.

Jindřich Václav Richter (z Olomouce)

Jeho působištěm bylo povodí řeky Horního Maraňonu (sever Jižní Ameriky). Kromě vlastní evangelizace, byl literárně činný, připravil slovníky a katechismy v indiánských jazycích. V jeho dopisech se dovídáme o cestě tam (popisuje faunu, flóru, prostředí, o indiánských kmenech a jejich zvycích - kanibalství) a o jeho misionářské činnosti. Pracoval v redukci, oporou mu bylo šest španělských vojáků, obyvatelstvo redukce mu obdělávali jeho dvě pole, na kterých pěstoval kukuřici, yucu, cukrovou třtinu, rýži a boby. Později byl Richter odvolán a byla mu svěřena péče o všechny katolické misie na tomto území. Zemřel při přepadení Indiány, kteří bojovali proti kolonistům.