Poddaný versus občan

Poddaný a občan

Podívat se na to jako na problém dvou oddělených systémů.

Poddaný:

1. staroorientální despotické státy – klasické antické státy:

• rozebrat sociální postavení společnosti (plnoprávní, neplnoprávní ale svobodní, otroci)

2. zárodky poddanství

• římský kolonát

• usazování cizinců v rámci stěhování národů na území upadající římské říše

3. rozebrat vznik poddanství skrze feudální systém (Francie-Anglie)

• Poddanství coby rub koncentrace pozemkového vlastnictví v rukou feudálů světských i duchovních. Feudalismus svou podstatou agrární, proto poddanství svázáno s půdou.

• Král přiděluje půdu společně s na ní žijícími rolníky členům své vojenské družiny -hrabatům ve Francii, baronům v Anglii

(lze upozornit: hrabě - původně funkce = staral se o vojenské odvody ze svých správním okrsků, za což byl odměněn statky. - > hrabě se stává titulem, z funkce odvozen titul= souvisí to s určitými statky, nikoli se správním okrskem. Jednotkou správy se pro něj stává jemu přidělená půda. Později získal i soudní dohled nad poddanými)

• Feudalismus - Vznikl na základě darování půdy. Vazalem se stával obdarovaný, který za oplatu přislíbil dárcovi pomoc (př.:jezdeckou vojenskou službu a radu králi). Léna se původně dávali vazalům do užívání jen na dobu jejich života. Potomci vazalů ji však postupně začali považovat za svůj majetek, za své plnoprávní dědictví. Spory o dědičnost lén.

• Vztahy mezi pánem a vazalem: dosti složité – lze upozornit např. na rozdíl mezi anglickým a francouzským feudálním systémem – Ve francii i Anglii platí několikastupňové přidělování lén, ale:

Francie: „Vazal mého vazala není mým vazalem“ = vazal dostal velký pozemkový celek. Vazalové postupně na svých celcích páni, zcela ekonomicky nezávislé oblasti, snaha i o politickou nezávislost na králi. - > Rozdrobenost Francie, feudální politická decentralizace Francie v době raného feudalismu.

Anglie: Počínaje silnou Normanskou dynastii, která zemi centralizovala, zlikvidovala původní anglosaskou aristokracii a nahradila ji normanskou. . Vazal dostal od krále velké množství malých rozptýlených lén po celé Anglii, nikoli jedno či několik velkých lén, jak tomu bylo ve Francii. Baron mohl udělovat léna drobným šlechticům, čímž si tvořili vlastní vazalský systém, který byl považován za vazalský ale i ve vztahu k panovníkovi.

„Vazal mého vazala není mým vazalem“ typické pro kontinentální Evropu zde neplatí Proto feudální Anglie neprošla obdobím politické roztříštěnosti.

Rolníci žijící na půdě se dostávají do ekonomické závislosti na svém pánovi, ve druhé fázi i do soudní závislosti. S potvrzením dědičnosti lén a následným vznikem stavů, jsou zcela závislý na svém majiteli. (jsou bez politických práv, bez vlastnických práv k půdě. Kráceni i ve svých právech osobních, navíc se závazky nevolníka vůči pánovi – feudální renta: úkonová, naturální, peněžní. Vedle toho církevní desátek, později ještě i státní kontribuce)