Poddaný versus občan
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Lze blíže charakterizovat:
dominikál a rustikál
rozdílný vývoj nevolnictví na východě a na západě v průběhu dějin.
Občan:
Myšlenka jež vyšla z měst.
Opět lze nejprve pohlédnout do Antiky (př. athénská demokracie),
úpadek měst po zániku Římské říše na západě, jejich postupné znovuzrození (viz. otázka Město a venkov).
Města v raném feudalismu neměla žádné zvláštní postavení – osídlená teritoria, jež tvořila centra církevní organizace. Problematické je tvrdit, že byla centry správy – král. úředníci zde sice měli svá sídla, ale jako velcí pozemkoví vlastníci i oni svázáni spíše s venkovem. (život soustředěný na venkově)
Měšťané – osobně svobodní, byli sice poddaní tomu, na jehož půdě město stálo, ale půda nebyla to hlavní pro měšťany, proto byli svobodní. Města postupně sváděla boj o podíl na správě (politická centra) o úplné vymanění z feudálního područí.
Rozvoj měst souvisí až s oddělením řemesel od zemědělské produkce a s rozvojem obchodu. (města coby řemeslnická a obchodní centra)
Dohled nad městem měl jeho pán (královská, poddanská,…), který delegoval jednoho šlechtice- rychtáře o soudní dohled nad městem.
Růst významu měst, panovník se o ně mohl opřít v boji proti šlechtě. (městům uděluje práva a privilegia, města se osamostatňují, snaha stát se dalším hlasem v zemi, zemské sněmy) Postupně města získávala samosprávu – městská rada, kdy rychtář se stal policejním úředníkem.
V době burž. revolucí je však jasně vidět, že absolutistický panovník se opře o rodovou šlechtu na úkor měst.
Měšťané, svobodní občané, hrobaři feudalismu - Manufaktury, průmyslová revoluce… - > vznik měšťanské buržoazie