Umění v antickém Římě

ŘÍM

Zásadní zhoršení sociální pozice a prestiže umělců nacházíme ve starém Říme, což souvisí i s oním dost typickým úslovím starých Římanů: Inter arma silent Musae. Vergilius: „Jiní ať kovové sochy jak živoucí s půvabem tvoří, budiž, a z mramoru tvář jak mluvící dovedou vyvést, jiní řeční lépe a oběh nebeských těles umí zobrazit hůlkou s určit východy hvězdné – ty však, Římane, hleď, bys moci národům vládl, to bude umění tvé…“

Divadlo

Novius, herec a dramatik, byl vsazen do vězení, protože až příliš politicky zaměřil ostří své satiry. Jeden z nejslavnějších herců římské pantomimy – Pylades, byl vystaven pronásledování, protože i ve svém mimickém projevu narážel na vysoce postavenou osobnost. Běžné bylo pronásledování spisovatelů a historiků za Tiberia, Caliguly, Nera a Trajána. Protože podíl divadelního umění klesal s rozšířením slavnostních triumfů, oblibou cirkusových her a i ve vlastních programech amfiteatrů, vzniklo ve starém Římě několik kočovných divadelních společností. Jestliže pro komedie skládali chórové zpěvy z počátku kněží, později tak dělali profesionální básníci, z nichž Plautus byl původem sluhou. Přišel do Říma z Umbrie a začal jako herec, Terentius byl dokonce původně otrokem, jenž se stal miláčkem šlechty a patřil do průvodu Scipionova. Zatímco Plautovy komedie měly publikum především lidové, Terentiovi tleskala šlechta a vrstva těch římských vzdělanců, kteří si stýskali po velikosti řecké kultury.

Básníci

V posledním století římské republiky se stalo prestižní záležitostí psát verše. Psal je Cicero, Hortensius, Terentius, Varro, ale i Caesar – báseň Oslava Herkulova a tragédie Oidipus se nezachovala kromě dalších vládců a císařů.

Architektura

Nejvyšší míra prestiže. Cicero označuje architekturu za „umění, které nic nepřináší“, ale její velikost a vznešenost je v těch, kteří ji praktikují. V počátcích nebylo výjimkou zaměstnávat architekty, jejichž původ byl otrocký. V pozdější historii Říma však architekti dosáhli vysokých statutů – pracovali po boku císařů, z nichž některé také vychovával v umění základů stavitelství. Dostávali i vysoké funkce ve státní administrativě a v armádě.

Stručný přehled zmíněných tvůrců a jejich děl:

Plautus: komedie, zachovalo se 21, vliv na Moliera

Terentius: 6 zachovaných komedií

Tragédové: Accius, Livius Andronikus – ludi Romani – hry slavené na počest boha Jupitera, původně otrokem, řeckého původu, přepisoval řecké tragédie i komedie

Cicero: 106 – 43 př. Kr., spisy O řečníku, Brutus

Vergilius: 70 – 19 př. Kr., Báseň o rolnictví, sbírka idyl Zpěvy pastýřské, epos Aeneis