B 08 - Charakteristika mezinárodních vztahů v 60. a 70. letech
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
B 8 Charakteristika mezinárodních vztahů v 60. a 70 letech
svět je nadále ve víru studené války; mezi Západem a Východem postupně dochází k několika střetům, které hrozí, že přerostou v třetí světovou válku
• Druhá Berlínská krize: na místě dnešního Německa existují 2 samostatné státy – BRD (Západní okupační zóny) a DDR (okupační zóna SSSR). Samotný Berlín je také rozdělen na dvě části s možností průchodu z jedné části do druhé, což umožňuje hromadný odchod inteligence z V na Z
druhá Berlín.krize byla zahájena sovětskou nótou v listopadu 1958; SSSR žádá o uzavření mírové smlouvy s Německem do 6 měsíců a dojednání statusu Z Berlína jako svobodného města; pokud se tak nestane uzavře separátní mírovou smlouvu s DDR a předá ji kontrolu nad veškerými přesuny přes její uzemí → Z souhlasí se zahájením jednání
premiér VB H. Macmillan v únoru 1959 navštívil Moskvu a přiměl Chruščova k odvolání časového limitu
jednání 4 velmocí začala v květnu 1959 v Ženevě na úrovni ministrů zahraničí; žádný vývoj, SSSR stále žádá stažení cizích vojsk ze Z Berlína
prezident USA se sešel s Chruščovem v Camp Davidu → příprava summitu 4 velmocí na květen 1960 do Paříže, ale neúspěch kvůli sestřelení amer. špionážního letadla U-2 u Sverdkova
další setkání v květnu 1961 v Paříži mezi Chruščovem a J. F. Kennedym; SSSR trvá na mírové smlouvě do konce roku; nikdo nechce ustoupit z vyhrocených stanovisek
v neděli 13. srpna 1961 začali východoněmečtí vojáci natahovat kolem západních sektorů Berlína ostnatý drát; brzy změněno na dvojitou vysokou betonovou zeď (Berlínská zeď dovršila rozdělení Evropy a stala se jejím symbolem); SSSR však smlouvu s DDR nepodepsalo
v prosinci 1961 rozhodla Rada NATO o obnovení jednání o Berlínu, ale nadále neúspěšně (zeď zbořena až 9. 11. 1989)
• Karibská/Kubánská krize: na Kubě vládl od 1952 diktátor Fulgencio Batistá, ale 1958 je svržen Fidelem Castrem. Ihned začíná radikální pozemková reforma a rozsáhlé zestátnění podniků, což způsobilo škodu Američanům → USA uzavírá svůj trh před cukrovou třtinou z Kuby a CIA připravuje kubánské emigranty pro invazi
na jaře 1960 uzavřela Kuba obchodní smlouvu se SSSR; Moskva poskytla odbyt pro kubánský cukr, vyslala své technické experty a začala vyvážet zbraně → v lednu 1961 přerušil Eisenhower s Kubou diplomatické styky
duben 1961 J. F. Kennedy realizuje plán Zapata, tj. vylodění kubánských emigrantů pod vedením CIA v Zátoce sviní s cílem svrhnou Castra; akce skončila naprostým fiaskem, většina z 1 400 výsadkářů se nedostala na břeh
USA se pak uchýlilo k hospodářské blokádě; Kuba sice v létě 1961 nabízí normalizaci vztahů, ale Kennedy odmítá
Kuba podepisuje smlouvu o vojenské pomoci se SSSR, včetně rozmístění raket středního doletu na Kubě v červnu 1962
v polovině října 1962 amer. průzkumné letadlo U-2 vyfotografovalo rozmístění raketových ramp na Kubě → 22. října 1962 uvalil Kennedy námořní „karanténu“ na všechnu dopravu směřující na Kubu a žádá okamžité odstranění raket. ramp pod pohrůžkou jejich zničení
Chruščov nejprve existenci raket popřel, ale pak souhlasil s amer. požadavkem za podmínky, že USA dají Kubě záruky, že ji nenapadnou; dodatečně přidal podmínku stažení amer. raket Jupiter z Turecka;
Castro vyzýval Chruščova k útoku na USA a svět stál nejblíže jadernému konfliktu za celou studenou válku
obě strany pak v dopisech z 27. a 28. 10. 1962 souhlasily se vznešenými požadavky a SSSR zahájilo demontáž raket. ramp
krize posílila amer. prezidenta, který neustoupil tlaku SSSR a zabránil válce; vznik a udržení komun. režimu na Z polokouli bylo velkým traumatem pro amer. politiku z doby studené války