B 08 - Charakteristika mezinárodních vztahů v 60. a 70. letech
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE): zahájena v červenci 1973 v Helsinkách (80%všech jednání proběhlo v Ženevě); účastnilo se všech 33 evrop. států s výjimkou Albánie + USA a Kanada; Závěrečný akt podepsán 1. 8. 1975
Řešili se 3 druhy problémů (tzv.koše) – 1) neměnitelnost hranic v Evropě násilím, jedině na základě dohod, potvrzen status quo, vedeno především zájmem Moskvy legitimizovat své zisky po 2 sv. válce
2) prohloubení ekonomické, politické a kulturní spolupráce, větší zájem o tuto problematiku měl Z, který se ocitl v ropné krizi 1973 a měl problém s transformací vlastních ekonomik (přestavba ekonomiky, přechod od těžkého průmyslu k lehkému, službám a informačním technologiím, což bylo doprovázeno vlnou nezaměstnanosti, protestů a stávek); proti tomu na V panovala úplná zaměstnanost, zvyšování výroby dle plánů; Z se snažil o export na V a dovoz surovin z V, zatímco V má zájem o vyspělejší technologie
3) spolupráce v humanitární oblasti, dodržování lidských práv (právo na volný a svobodný pohyb, náboženská tolerance), usnadnění kontaktů obyvatel evrop. zemí a přístup k informacím
dohodli se také na následných schůzkách min. zahraničí, kde se měla projednávat míra dodržování helsinských dohod
SSSR prezentuje KBSE jako velké vítězství – dosáhli uznání legitimity poválečných změn v Evropě, ale podpis Závěrečného aktu připravil komunist. režimy o značnou míru vlastní legitimity, protože závazky obsažené v třetím koši byly neslučitelné s charakterem těchto režimů
Vztahy s Čínou: 1949 vznikla Čínská lidová republika, která se záhy zapojila do Korejské války. Po skončení tohoto konfliktu uplatňuje USA politiku diplomatické a ekonomické izolace Číny
na počátku 60. let došlo k sovětsko-čínské roztržce, protože SSSR odmítlo dodat Číně jaderné zbraně, došlo k omezení hospodář. spolupráce; SSSR se stavěla neutrálně k čínsko-indickému konfliktu o Tibet; ČLR odmítla v roce 1963 dohodu o omezení jaderných zkoušek a již 1964 vybuchla první čínská atomová puma; (navenek byl spor prezentován jako spor o čistotu marxisticko-leninského učení); v březnu 1969 došlo dokonce k vojenskému střetnutí ČLR se SSSR na řece Ussuri a Sintiangu
postupně se začínají zlepšovat vztahy USA s ČLR; 1965 zprostředkovala Francie tzv. srozumění, jímž se ČLR zavazovala nezasáhnout do války ve Vietnamu, pokud USA nenapadnou S Vietnam a neohrozí čínskou hranici
po období opatrných vzájemných sondáží mezi USA a ČLR a tzv. pinpongové diplomacii navštívil státní tajemník USA Henry Kissinger v červenci 1971 tajně Peking → USA pak přestaly vetovat výměnu zastoupení Číny v OSN (dosud zastupována Tchaj-wanem), ČLR zaujala místo stálého člena v Radě bezpečnosti
v únoru 1972 navštívil Mao Ce-tunga prezident Nixon a bylo podepsáno tzv. šantungské komuniké – USA uznali, že existuje jen 1 Čína a Tchaj-wan je její součástí, vymínili si však urovnání tchaj-wanské otázky mírovými prostředky, ale snížili svoji vojenskou přítomnost na ostrově
k úplnému uznání ČLR a navázání diplomatických styků došlo až 1979, kdy také USA ukončily oficiální vztahy (včetně obranného společenství) s Tchaj-wanem
normalizace vztahů mezi USA a ČLR byla nejvýznamnější událostí mezinárodních vztahů 70. let; nastala tak éra diplomacie do trojúhelníku = triangulární strategie, jejímž duchovním otcem byl Henry Kissinger; podmínkou úspěšnosti nové strategie bylo, že americká administrativa jednala se SSSR i Čínou zvlášť a USA tak měly s každou z těchto zemí lepší vztahy než SSSR a Čína mezi sebou