B 08 - Charakteristika mezinárodních vztahů v 60. a 70. letech
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- v průběhu 60. let dostihlo SSSR ve výstavbě jaderných arzenálů USA. Obě supervelmoci disponovaly prostředky schopnými zasadit „druhý úder“ a dosáhly stavu „vzájemného zaručeného zničení“ (Mutual Assured Destruction = MAD). Dosavadní závody ve zbrojení přestaly oběma stranám poskytovat větší bezpečnost, a tak byla otevřena cesta k jednáním o omezení strategických zbraní (Strategic Arms Limitation Talks = SALT) a později START (Strategic Arms Reduction Talks). Snižování počtu jaderných zbraní však bylo komplikováno nerovnováhou v konvenčních zbraních (absolutní převaha V).
v lednu 1967 podpis smlouvy o nerozmísťování jaderných zbraní v kosmu
v březnu 1970 byla podepsána smlouva o nešíření jaderných zbraní (90-95% všech jaderných hlavic, ale stejně vlastnily USA a SSSR)
únor 1971 smlouva o zákazu umísťování jaderných zbraní na dnech moří a oceánů
duben 1972 zákaz bakteriologických a toxických zbraních
→ v květnu 1972 bylo v Moskvě summitem završeno první kolo jednání o odzbrojení: byly podepsány 2 smlouvy; 1) o omezení systémů protiraketové obrany (Anti-Balistic Missile = ABM, o snížení prvků pozemní protiraketové obrany; každá země si směla ponechat 2 a po podpisu dodatkového protokolu z roku 1974 jen 1 systém protiraketové obrany) 2) byla podepsána smlouva SALT I: prozatímní dohoda o omezeních strategických útočných zbraní s platností na 5 let (zmražení počtu interkontinentálních balistických střel země-země k datu podpisu smlouvy, tj. SSSR 1618 střel a USA 1054; stanoven limit výstavby ponorek s jaderným pohonem vybavených balistickými střelami, SSSR 62 ponorek, 950 raket a USA 44, 710; smlouva se netýkala strategických bombardérů, USA 3krát víc než SSSR a taky nezahrnovala střely s vícečetnými hlavicemi, které měly USA od 1969 a SSSR jimi dosud nedisponoval)
- v listopadu 1974 se sešel G. Ford s Brežněvem ve Vladivostoku a rámcově dohodli budoucí smlouvu
v červnu 1979 podepsal Brežněv s Cartrem ve Vídni smlouvu SALT II, čímž bylo dosaženo rovnováhy ve strategických útočných zbraních; sovětská invaze v Afghánistánu však vedla k ustoupení amer. senátu od ratifikace smlouvy a zároveň
prosinec 1979 tzv. dvojí rozhodnutí NATO následované rozmístěním nových zbraňových systémů (rakety Pershing II a křižující střely), čímž byla odstraněna převaha V v konvenčních zbraních
Evropská integrace: 4. 1. 1960 byla podepsána Stockholmská konvence o ESVO = Evropské sdružení volného obchodu. Členy byly Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Vzniklo jako reakce na EHS a mělo dokázat, že oblast volného obchodu může fungovat i bez složitého systému společných politik a společného vnějšího celního tarifu. Strukturou, výkonností i velikostí ekonomik, orientací a složením zahraničního obchodu i výší celních tarifů členské státy netvořily homogenní společenství. Cílem bylo postupně odstranit mezi členskými státy cla a dovozní kvóty v oblasti průmyslového zboží. Ve vztahu ke třetím státům ponechávala členům autonomii. Rozvoj obchodu mezi svými členy splnila.