42. Dějiny rukopisných knihoven

42. Dějiny rukopisných knihoven

• rukopisné knihy byly ukládány do knihoven, které ovšem ve středověku představovaly pouze soubory několika desítek svazků, ne obrovské celky jako dnes

• v jednom rukopisu mohlo být opsáno více prací - rukopisný sborník - nebo mohl být sestaven z textů odlišného stáří, které spolu původně vůbec nesouvisely

• z rukopisů, které vznikly v 9. stol, je dnes známo přes 7000, zato ze středověku máme jen nepatrné množství originálních děl, většinou jsou dané opisy původnímu textu značně vzdáleny

• knihovny byly často ničeny a poškozovány (požáry, války, zánik, krádeže, výměny), proto je jen velmi malá část materiálů uložena v původních středověkých celcích a jen malá část středověkých rukopisů se hlásí přímo do nějaké středověké knihovny

Počátky knihoven

• knihovny se budovaly už od raného středověku a to převážně skromné kostelní a klášterní, ale např. knihovny fuldského a svatohavelského kláštera, díky kterým se dochovaly největší zbytky literárního odkazu římské vzdělanosti, jsou svým obsahem a počtem rukopisů výjimky potvrzující pravidlo středověké skromnosti knihoven

• jedna z nejvýznamnějších je papežská knihovna dochovaná dodnes

• díky šíření vzdělání se ve vrcholném středověku objevují knihovny světských institucí a pak i knihovny individuální

• zprvu malé univerzitní knihovny se vzmáhají a ve 14. stol. patří mezi nejrozsáhlejší, které místy předčily jen knihovny vysoce postavených pánů a panovníků => např. proslulá knihovna francouzských králů

• v 15. stol přistupují knihovny renesanční, které už stojí na přechodu ke knihovnám novověkým

Knihovny u nás

• v českých zemích lze vidět dost nesmělý počátek církevních knihoven v 10. stol, šlo ale jen o opisy ryze praktického, tj. liturgického charakteru

• k většímu rozkvětu dochází až od 12. stol., především díky skriptoriu biskupa Jindřicha Zdíka

• mezníkem je založení university v pol. 14. stol., jejíž knihovny - především knihovna Karlovy koleje- patřily brzy k nejvýznamnějším v celé střední Evropě

• naše knihovny jsou významné zvláště pro období pozdního středověku, ale také u nás zůstala málokterá středověká knihovna na svém původním místě

• v té době také začínají ve větším měřítku vznikat rukopisy řemeslnou výrobou mimo církevní instituce

• Nejstarším rukopisem na našem území je unciálou psaný zlomek evangelia sv. Marka asi z 5 - 6. stol. v knihovně kapituly pražské

• ústřední knihovnou rukopisů z Čech (materiály z knihoven českých klášterů zrušených za josefinismu a dalších zrušených po 2. sv. válce, materiály kolejní knihovny pražské university) je Národní knihovna v Praze

• druhou knihovnou centrálního charakteru v Praze je knihovna Národního muzea, která rostla z darů nejrůznějšího charakteru

• velmi významné jsou také knihovny šlechtické, např. křivoklátská knihovna fürstenberská - jedna z nejrozsáhlejších, metternišská knihovna v Kynžvartu - známá stářím svých rukopisů

• další významné knihovny např.: knihovna pražské kapituly, knihovny strahovského, vyšebrodského kláštera nebo kláštera v Teplé

• na Moravě pak např. Studijní a univerzitní knihovna v Olomouci, Univerzitní knihovna v Brně a Slezská studijní knihovna v Opavě