Americká válka za nezávislost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Příčiny
Manifesto Destiny – Američané se považují za nejlepší a nejdemokratičtější národ na světě, bylo jejich povinností rozšiřovat toto „světlo“ do ostatních částí Ameriky, zejména měli zájem o Kanadu (jeden z důvodů této války byl právě zájem o Kanadu)
Bitva u Tippecanoe 1811 – indiáni se spojili do Indiánské konfederace, která měla být podporována VB
Odkoupení Louisiany od Napoleona – rozšíření území USA
První stranický systém
Další příčina předchozí války
Soupeření: republikáni (dnes označováni jako demokratičtí republikáni) x federalisté
Alexander Hamilton – zřízení federální banky (1791-1811) – zezačátku odpor republikánů, po válce 1812 přistoupili ke zřízení centrální banky
Zahraniční politika: Pocketbook diplomacy = nakupovali území od Evropanů
Monreova doktrína 1823 = Amerika má patřit Američanům, Evropané tu nemají mít žádný vliv, USA se měla bránit Evropanům
Indiány – obětí civilizačních projektů – snažili se je zapojit do své společnosti, třeba na farmy – nefungovalo to
Andrew Jackson a Druhý stranický systém (1828-1854)
demokraté se rozštěpili – část přešla k whigům
Jacksoniánská demokracie:
Rozšíření volebního práva – všichni bílí muži volí (z aristokratické republiky se stává republika demokratická)
Manifest Destiny – snaha rozšířit americký vliv do zbytku Ameriky, jeho době se to týká hodně Indiánů, nefungovalo to, tak je přesunul za řeku Mississippi, kde mají volno (Pochod slz)
Vyvrcholilo to do války s Mexikem (1845-1848) – zisk dnešních států Kalifornie, Utah, Nevada, Nové Mexiko
Patronáž = kdo vyhrál ve volbách, tak mohli obsadit ostatní federální posty jejich oblíbenci (předtím měla nějaká místa i lidé z opozice)
Hájil práva států, ale ne extrémně
Byl proti federální bance