Revoluce 1848-1849

Francie

• Odpor proti Ludvíku Filipovi (nepřipustil opozici, vystupoval trochu jako absolutistický panovník)

• 24. února 1848 rozpustil banket – vyvolalo to obrovský výbuch, král musel abdikovat a utekl => moci se chopila prozatímní vláda (liberálové, demokraté a socialisté)

• Vzniká 2. republika

• Zavedeno všeobecné volební právo, národní dílny apod.

• Volby do národního shromáždění, levice poražena, zrušeny všechny soc. opatření

• Prosinec 48 – prezidentem zvolen vnuk Napoleona – Ludvík Napoleon

• Prosinec 1851 – státní převrat, měl velkou moc

• 2.12.1852 Francie císařstvím

• Hlavní motivy – nespokojenost s dosavadním režimem, snaha o reformu

Německo

• Rýnský spolek – uskupení 16 států

• Součástí německého spolku byly české i rakouské země, ale ne Uhersko

• Hlavní motivy – idea sjednocení Němců a liberální požadavky, odstranit absolutistické režimy + robotu a poddanství, sjednotit Německo

• První krok Napoleon – sjednocování v tzv. satelitní státy

• 1834 celní spolek v čele s Pruskem

• 30.3. svolání na Vorparlament ve Frankfurtu

• Revoluce vypukne na jihu, v Badensku, svržení absolutismu a založení prozatímních vlád

• Na vorparlamentu se jedná o budoucí formě Německa, nedomluvili se, mělo to řešit shromáždění, byl to přípravný orgán, poté došlo k volbám do národního shromáždění

• => 17.5. sešlost německého národního shromáždění, tvořeno 810 poslanci

• Až tady se řeší maloněmecká (nepočítala s územím Rakouska a Čech) x velkoněmecká (hlavní slovo Rakousko + i Čechy) koncepce

• Řeší se o podoba státu, demokraté x liberálové

• Březen 1849 – ústava, ale odmítnuta, měla být přijata maloněmecká koncepce, mělo to být císařství, nabídnuta koruna Fridrichu Vilému IV., ten ji ale odmítl => pád této koncepce

• Snaha prosadit ústavu násilím – KONTRAREVOLUCE: potlačení všech povstání během léta 1849, rozpuštění parlamentu v červnu, konec revoluce

• Dochází k restauraci původních režimů

• Dochází ke konfliktu Rakousko x Prusko o vedoucí roli v Německém spolku, vyřešeno v listopadu 1850 Olomouckými punktacemi, Prusko se stáhne a Rakousko se stává vedoucí částí v Německém spolku

Uhersko

• Uhersko = Země Svatoštěpánské koruny (Uherské království, Chorvatsko-Slavonsko, Sedmihradsko)

• Nejvíce obyvatelstva bylo Slovanů, Maďaři na druhém místě v počtu

• Uhry = mimořádné postavení v rámci monarchie – zachována úloha stavovských institucí (podpora Marie Terezie – získali výsady)

• Období před rokem 1848 = reformní období

• Motorem revoluce byla šlechta

• Programové prohlášení 1847 – potřeba zrušit robotu a poddanství, eliminovat šlechtická privilegia

• V čele revoluce Maďaři = všichni se mají v Uhersku podřídit Maďarům, chtějí maďarizaci

• Vliv francouzské únorové revoluce -> Lájos Kossoth vyzývá císaře k přijetí ústavy a k umožnění přijetí vlády v Uhrách -> propuká revoluce ve Vídni (konec Metternicha) -> propuká revoluce v Uhrách (15.3.)

• Jmenována vláda Lájose Batthyányho odpovědná parlamentu (Pešť)

• Dubnové zákony schváleny vládou (11.4.) osvobození poddaných v Uhrách, zrušena robota a poddanství (dříve než v Rakousku) zrušení šlechtických privilegií, zrušena cenzura, obnovena jednota zemí Svatoštěpánské koruny = počátek revoluce úspěšný

• Monarchie musí řešit v této chvíli několik ohnisek revoluce, a Uhrám nevěnuje pozornost => Uhry mají volnou ruku

• Bohužel ostatní národy v Uhersku byli nespokojeni, jejich požadavky jsou potlačeny (vyvolá občanskou válku v Uhersku) = zaručena občanská, nikoliv národní rovnoprávnost

• Maďaři x Chorvaté, Srbové, Rumuni = občanská válka (potlačování slovanských povstání)

• 11 měsíců válka Rakousko x Maďaři

• Neúspěšná rakouská ofenzíva zahájená v říjnu 1848

• Porážka maďarské armády u Schwechatu (30.10.)

• Detronizace Habsburků =Habsburkové ztrácí pozice v Uhersku (duben 1849)

• Pokračuje občanská válka Maďaři x slovanské národy Uherska

• Intervence Mikuláše I. -> kapitulace u Villagose (14.8.1849) (císař neměl dostatek sil na potlačení uherské revoluce – musí kontaktovat spojence)

• Revoluce potlačena = návrat před rok 48, rozdělená správa každé korunní země (ne jako předtím, všichni pod nadvládou Maďarů)