Revoluce 1848-1849

Vídeň

• Tři vlny vídeňské revoluce

• 13.3. odvolání Metternicha (prchá do Anglie)

• 15.3. příslib konstituce -> dubnová ústava (25.4.), velká radost z ústavy

• Ústava ale nesplnila očekávání, byla oktrojovaná (neprošla parlamentem, dána shora), stále centralizace, nebyla liberální => eskalace revoluce (květen 48 poprvé prchá dvůr do Innsbrucku)

• Svolán ústavodárný říšský sněm (červenec 48) – má schválit novou ústavu

• Další eskalace revoluce – říjen 48, Morava se stává epicentrem politického dění (Olomouc – vídeňští úředníci, zde nastupuje František Josef I. a pobývá zde do května 49

• Ústavodárný říšský sněm se přesunuje do Kroměříže (až do jeho rozpuštění v březnu 49)

• Porážka revoluce počátku listopadu Alfrédem Windischgratzem

Důsledky revoluce a pokus o její zhodnocení

• Poražena (=kontrarevoluce zvítězila) z krátkodobého hlediska ji lze považovat za neúspěšnou

• Izolovaná ohniska, která se vzájemně nepodporovala

• Odlišný vnitřní vývoj revolucí (motivy, specifika)

• Malý podíl rolnictva na revoluci (revoluce spojena s městským prostředím)

• Ideologické a sociální rozštěpení tábora revolucionářů, které revoluční hnutí oslabovalo (liberalismus, konzeratimus, demokraté)

• I tak to byla ale mimořádně důležitá událost v evropských dějinách (jaro národů)

• Klíčový milník v procesu formování novobodých národů a formování občanské společnosti (emancipace a demokratizace)

• Počátek moderní politiky (volby-poprvé! ústavy, politické programy) lidé si to už budou pamatovat, bude na co navazovat, budou se chtít vrátit k volbám a rozhodování o státě

• Veřejné mínění (vznik anket, nových novin a časopisů), tisk, sdružování, symboly

• Zrušení roboty a poddanství

Průmyslová revoluce v prostoru středovýchodní Evropy – Uhersko

Charakteristické rysy:

• Celní bariéry, nechuť investovat (proč investovat, když mám levnou pracovní sílu?), málo investorů

• Zemědělský ráz regionu (75% obyvatelstva v zemědělství), zaostalost, levná pracovní síla

• Uhersko: start v polovině 19. století v potravinářském průmyslu (mlýny, lihovary, pivovary a cukrovary) – opíral se o rakouský kapitál (investice)

• Průmyslu soustředěn hlavně v západní části

Polsko: jako stát neexistuje, rozděleno mezi tři mocnosti (Rusko, Rakousko, Prusko)

• Neexistuje společný trh, společné celní politiky ani společné železnice

• Zemědělský charakter, některé oblasti velmi zaostalé (Halič)

• Pruský zábor – zemědělství, lehký průmysl

• Rakouský zábor – slabě industrializovaná, surovinové zdroje, centra Krakov a Lvov

• Ruský zábor – nejvíce industrializované s páteřní železnicí Vídeň-Varšava, zahraniční investive

• Lodž – centrum textilního průmyslu, zpracovávání bavlny, 70% výrobků se expedovala do Ruska