Rusko 19. století

Rusko 19. století

Pavel I. (1796-1801)

• Moderní dějiny Ruska začínají v roce 1801 uškrcením cara Pavla I. (syn Kateřiny Veliké)

• Kateřina Veliká nechtěla, aby vládl

• Započal vládu četnými amnestiemi (Tadeáš Kožčužsko), zezačátku nakloněn sociálním reformám (zakázal pracovat v neděli)

• Zavražděn konspirací vysokých aristokratů (pravděpodobně jeho syn Alexander věděl o spiknutí)

Alexander I. (1801-1825)

• Sympatizoval s Napoleonem, ale ne s VFR, ke konci ale tvrdil, že je to tyran

• Do roku 1815 je jeho vláda spojena s reformními akcemi

• zakládání univerzit, např. ve Vilniusu

• reforma vládních institucí – státní rada a rada ministrů – oddělení výkonné a legislativní moci

• reformy sociální – nakloněn buržoazii, pomohl k jejímu rozvoji (angažovali se v rozvoji manufaktur a průmyslu)

• pokusil se o reformu nevolnického systému – mohli být po rozhodnutí šlechty propuštěni z nevolnictví

• období válek s Napoleonem, přichází s myšlenkou svaté aliance

• po roku 1815 návrat ke konzervatismu -> blokování reforem

Mikuláš I. (1825-1855)

• Hesla jeho vlády – samoděržaví, pravoslaví, národní duch

• Vychováván v atmosféře napoleonských válek

• Vládl místo staršího bratra Konstantina

• 1825 potlačil povstání děkabristů

• Podpora konzervativního proudu v revolucích

• Zakročil i proti univerzitám (zákaz výuky filozofie?)

• Potlačení povstání v Polsku 1831, potlačení autonomních práv Polska

• Proti revoluci 1848/9 v Podunajských knížectvích a v Uhrách

• Za jeho vlády projevy ekonomického liberalismu

• snaha povzbuzovat nešlechtické výrobce (vlastníky manufaktur), kteří měli právo vlastnit nevolníky, povzbuzovat k uvolňování těchto nevolníků, od čehož si sliboval větší produktivitu

• Pomalý nástup industrializace (málo center – Petrohrad, Moskva), železnice (Petrohrad-Moskva 1851)

• Zlatý věk ruské literatury – Puškin, Dostojevskij, Tolstoj, Gogol, Čechov, Turgeněv

• Zapadnici vs slavjanofilové (směry o uvažování budoucnosti Ruska, zapadnici chtěli západní liberalismus, osvícenství, slavjanofilové byli liberalisté, ale opírali se o tradice Ruska a pravoslaví)

• V rámci zahraniční politiky řeší tzv. východní otázku

• Krymská válka – záminkou ke konfliktu spor o svatá místa v Palestině

Krymská válka (1853-1856)

• Počátek konfliktu: v červenci Rusko obsadilo Podunajské knížectví -> vyhlášení války -> úspěchy Ruska, v listopadu 1853 vítězství v námořní bitvě u Sinope

• Reakce velmocí: 1854 vstupují do konfliktu Francie a Británie, 1855 Sardinské království (chtějí si najít spojence pro sjednocení Itálie) = převaha západních spojenců (taktika, vyspělost)

• Září 1854 – září 1855 bitva o Sevastopol (krymská pevnost, základna ruské černomorské flotily), ukázala rezervy Ruska (zaostalost zbraní, plachetnic, logistiky)

• Smrti Mikuláše I. v únoru 1855, na trůn usedá Alexander II., situace se komplikovala i vnitropoliticky

• Na začátku roku 1856 podepsána dohoda o příměří