Rusko 19. století

Expanzivní politika

1. dálný východ (1860 založení Vladivostoku)

2. Panslavismus – rezonuje spíše na Balkáně = zapojení do tzv. východní otázky

• Vyprovokovalo rusko-tureckou válku (1877-1878), uzavřen sanstefanský mír revidovaný na berlínském kongresu, Rusko získává Besarábii a část Zakavkazska včetně Karsu

3. britsko-ruské soupeření ve střední Asii: o vliv v Persii a v Afghánistánu, tzv. the Great Game

4. expanzivní politika na dálném východě (Mandžusko, severní Čína) – ukončeno rusko-japonskou válkou (1904-1905)

The Great Game

• 1885 první dohoda, zastavení ruského postupu

• 1907 britsko-ruská dohoda

1. Britský protektorát nad Afghánistánem

2. Persie rozdělena na 3 území (neutrální střed, ruská sféra vlivu na severu a britská na jihovýchodě)

3. Tiber uznán jako součást Číny

Rusko-japonská válka (1904-1905) – zákopová

• V Mandžusku se Rusové střetli s Japonci – úprava šimonosecké smlouvy – ruský pronájem Port Arthur

• Sílící ruský tlak v Mandžusku

• Překvapivý úspěch Japonska – 1905 Japonci dobyli Port Arthur (od této době se s Japonskem začíná jednat na mezinárodní úrovni, nikdo nečekal, že porazí velmoc)

• Vítězství na pevnině u Mukdenu

• Vítězství na moři u Cušimi

• 1905 mír v Portsmouthu (Roosevelt zprostředkoval)

• Japonsko získalo jižní Sachalin, Port Arthur

• Korea pod protektorátem Japonska (1910 anexe), vliv v jižním Mandžusku

Alexander III. (1881-1894)

• Despotický panovník, původně ale nakloněn liberální reformám, po atentátu na otce ale změnil názor a chtěl hájit samoděržaví, snaha pomstít otcovu smrt

• Konstantin Petrovič Pobědonoscev

• Významná osobnost jeho vlády – vrchní prokurátor největšího synodu ruské pravoslavné církve (nejvyšší úřad pravoslavné církve)

• Byl antiliberální, snaha vrátit Rusko před reformy Alexandera II.

• 1890 omezeny přímé volby do zemstev

• Převzal kontrolu nad univerzitami – hlavně mezi studenty univerzit v Petrohradě a Moskvě sílilo anarchistické hnutí, které se snažily o atentáty

Rusifikace, antisemitismus

1. Potlačování národnostních a náboženských identit obyvatel ruské říše

• Ruština jako povinný jazyk, zavírány luteránské kostely, rusifikace střední Asie

2. židé obviněni z atentátu na Alexandra II.

• Rozsáhlé pogromy mezi léty 81-84, velké v Kyjevě, Varšavě

• Antisemitské tzv. májové zákony: zákaz usazovat se ve vzdálenějších venkovských oblastech, vytlačování z řemesel – způsobuje vlnu emigrace

Mikuláš II. (1894-1917)

• Do 1905 jako absolutistický panovník, od toho roku počátky parlamentarismu

1. Pravice – rozštěpená, kromě nacionalistů obtížně hledala podporu (opora ve šlechtě, podnikatelích, konzervativních intelektuálech), za revoluce se zformovala do konstitučně-demokratické strany (kadeti)

2. Levice

1. Ruská sociálně-demokratická strana, na sjezdu v Londýně 1903 rozděleni na menševiky (stoupenci klasického marxismu) a bolševiky (stoupenci leninismu, v roce 1912 už jako samostatná strana)

2. Strana socialistů-revolucionářů (eseři), navazovala na organizaci Narodna volja, opírali se o venkov a rolnický socialismus