B 04 - Příčiny druhé světové války

Ve 30. letech došlo k velkému obratu a to především díky ekonomické krizi, která postihla svět v letech 1929 - 1933. Jednalo se o nejhlubší a nejrozsáhlejší krizi moderní doby. Světová výroba v těchto letech poklesla o 38% a mezinárodní obchod o 34%. Tato krize vznikla díky agrární krizi v USA, kde se urodilo nadměrné množství obilí, na základě čehož poklesly celosvětové ceny. Za normálních okolností by trh reagoval zvýšením spotřeby, což by postupně vedlo k nastolení rovnováhy, ale mezitím došlo ke kolapsu na Wall Street, což bylo způsobeno investiční aktivitou, která se soustředila hlavně na nákup cenných papírů, jejichž ceny zdaleka převyšovaly jejich reálnou hodnotu. V tom však nebyl stále problém. Ten přišel až v roce 1929, kdy ceny akcií začaly prudce klesat a vzhledem k tomu, že většina burzovních spekulací byla financována prostřednictvím úvěrů, dlužníci nebyly schopni své pohledávky splácet, což vedlo k nedostatku finančních fondů pro poskytování úvěrů pro podnikání, to mělo za následek krach mnoha USA bank. To způsobilo, že poptávka a výroba v USA silně poklesla a nezaměstnanost naopak rostla. Jelikož USA bylo v té době největším světovým věřitelem, krize se velmi rychle přesunula i do Evropy. Nejvíce závislé na americkém úvěru bylo hospodářství Německa a Rakouska. Odliv financí z těchto oblastí způsobil další kolaps, který se kupříkladu promítl v bankrotu vídeňské banky Credit-Anstalt. Počínající krizi se snažila německá vláda zastavit tím, že zmrazila všechny finanční operace všech bank a institucí v Německu, což roztočilo další běh událostí. Díky zmražení financí v Německu, utrpěla silnou ekonomickou ztrátu Británie, která měla v německých bankách dost velký kapitál. Krize byla o to více prohloubena, že velmoci jako Británie a USA se nastalou krizi snažili vyřešit pouze na svém území. Můžeme to nazvat ekonomickým nacionalismem, kdy si každý hraje na svém písečku. V realitě to znamenalo, že se trhy těchto velmocí uzavřely. Neschopnost udržet nastalou situaci pod kontrolou a skutečnost, že nejdříve britská libra a později americký dolar opustili zlatý standart4, což mělo za následek absolutní devalvaci všech evropských měn a silné oslabení tržní ekonomiky. I když v roce 1933 se začala ekonomika postupně obnovovat, nastalý šok po krizi trval až do konce 30. let. To mělo velký vliv na mentalitu a chápání lidí. Díky tomu se oslabila důvěra v kapitalismus, jako v ekonomicky životaschopný systém, což vedlo k přesvědčení o nutnosti vládních zásahů do ekonomiky a to pomocí fiskální a měnové politiky5. V horším případě byla zavedena přímá státní kontrola nad ekonomikou – Hitler. Ten využil nastalé situace pro šíření populistických a demagogických myšlenek, které logicky padly na úrodnou půdu. V mezinárodním měřítku tato krize posloužila jako argument k napadnutí mezinárodního systému. Což se projevilo ve snaze o revizi Versailleského mírového systému a to především ze strany už nacistického Německa, kde díky šíření demagogie a extrémního nacionalismu bujelo podhoubí pro budoucí konflikt, který se vyhrotil díky národností problematice.