B 04 - Příčiny druhé světové války

Střet těchto ekonomicko-politických aspektů přerostl spolu s expanzionistickými ambicemi Itálie a Japonska v globální konflikt. Cestu k válce pak urychlila krize politiky kolektivní bezpečnosti, která nebyla schopna vyvinout tak velký tlak na agresivní státy, které si začaly dělat, co chtějí a to právě v souvislosti s agresivními válkami Japonska a Itálie6. Avšak až do roku 1939 se západním velmocem dařilo cestou protestů a ústupků7 vyhnout se střetu se zeměmi už vytvořené Osy. Když však došlo v březnu k obsazení pohraničních území Česko-Slovenska bylo jasné, že další kroky bude Hitler směřovat do Polska. Na základě toho Velká Británie a Francie poskytly válečné garance Polsku a pokoušeli se jednat i se SSSR. Po Mussoliniho invazi do Albánie byly tyto garance rozšířeny i na Řecko a Rumunsko. Vlastní konflikt začal 1.9. 1939 německým útokem na Polsko a to bez předešlého vyhlášení války. Na základě ujednaných garancí o dva dny později vypověděly Velká Británie a Francie Německu válku. Čímž byl odstartován běh dějin, který známe všichni.

Tedy na závěr – jaké byly příčiny II. světové války? Pozorný čtenář si jistě všiml, že se jednalo o kumulaci ekonomických, politických a mírových problémů, které vytvořily dokonalé podhoubí pro bujení nacionální agrese. V mém krátkém pojednání jsem samozřejmě nepostihl všechny aspekty, které hrály svou roli v tomto koloběhu dějin, ale myslím si, že jsem zmínil ty nejvíce důležité, které vytvořily příčiny vzniku II. světové války.

Versailleský mírový systém – jedná se o mírový systém smluv podepsaný na Pařížské mírové konferenci (1919 – 1920), jejímž cílem bylo právě uzavření mírových smluv a nové uspořádání světa po skončení I. světové války. Formálním výstupem z této konference bylo 14 Wilsonových bodů a již zmíněný Versailleský systém mírových dohod z Neuilly, St. Germain-en-Laye, Sevres, Trianonu a Versailles.

Mírová smlouva z Neuilly – smlouva mezi Dohodou a Bulharskem podepsaná 27.11. 1919. V ní Bulharsko odstoupilo Jugoslávii menší část Makedonie, Rumunsku Dobrudžu a Řecku Trákii, čímž ztratilo přístup k Egejskému moři. Početní stav bulharské armády byl omezen se zákazem těžkých zbraní a loďstva. Vyměřeny reparace.

Mírová smlouva ze St. Germain-en-Laye – smlouva mezi Rakouskem a Dohodou podepsaná 10.9. 1919. Rakousko bylo uznáno spolu s Maďarskem za právního nástupce R – U, samo uznalo nezávislost dalších nástupnických států (ČSR, Polsko, Jugoslávie, Maďarsko,....) a zřeklo se nároků na jejich území. Ztrácí Jižní Tyrolsko a Istrii s Terstem, které získává Itálie. Také přišlo o jakékoliv loďstvo.Donuceno platit reparace, vzdát se názvu Deutschostereich a snížit stavy armády.

Mírová smlouva ze Sevres – smlouva Dohody s Tureckem podepsaná 10.8. 1920. Turecko se v ní vzdalo všech práv na neturecká území. Samo ztratilo 4/5 území. Sýrie, Palestina, Mezopotámie a část Arábie se mělo stát mandátními zeměmi Velké Británie a Francie. Arménie, Kurdistán a arabský Hidžáz měly získat nezávislost. Většina ostrovů v Egejském moři měla připadnout Řecku. Donuceno platit reparace a snížit stavy armády. Ztratilo válečné loďstvo. Tento mír byl později napadnut tur. nacionalisty a roku 1923 došlo k jeho revizi v Lausanne.