Dějiny raného novověku 1720 - 1740

1720 – 1740

Úvod:

Období relativního klidu po válkách prvního období 18. století. V roce 1721 končí severní válka a ,,nastává“ klid. Ten kazí válka o polské nástupnictví a boje na Balkánu ve 30. letech. Ze známých literárních děl můžeme zmínit Gulliverovy cesty (Jonathan Swift, 1726) či Manon Lescaut od Abbé Prevosta.

Británie:

V Británii vládne Jiří I. Hannoverský (1714-1727). Po finančním skandálu v roce 1720 se dostává na výsluní politik Robert Walpole (Whig, předseda vlády). Walpole se stane pro následující roky rozhodujícím mužem v království. Jiří umírá roku 1727 a po něm nastupuje Jiří II. (1727-1760). Walpole v tomto období razí spíše mírovou politiku a roku 1729 uzavírá mírovou smlouvu se Španělskem. Na konci našeho období roku 1739 začíná tzv. válka o Jenkinsovo ucho mezi Anglii a Španělskem.

Francie:

Ve Francii po celé období trvá vláda Ludvíka XV., do roku 1723 však vládne jako regent Filip II. Orleánský. Na začátku po nepovedených finančních aktivitách J. Lawa se Francie potýká na začátku 20. let s velkými ekonomickými problémy. Situace zlepšuje, když se roku 1726 stává prvním ministrem kardinál Fleury. Tuto funkci bude zastávat až do roku 1743. Tomu se bude dařit mírová politika až do začátku války o dědictví Rakouské (1740). Výjimkou bylo snažení Francie zajistit korunu Stanislawovi Leszczinskému v Polsku v letech 1733-35.

Španělsko, Portugalsko a Itálie:

Ve Španělsku vládne Filip V. V roce 1724 abdikoval ve prospěch svého syna Ludvíka, ale ten záhy umřel a tak znovu nastupuje na trůn. V Portugalsku pokračuje ve své vládně Jan V., který se snaží o ekonomický rozvoj své země. Jednou z vůdčích postav v Itálii je Viktor Amadeus II. (král Sicílie a Sardinie, umírá 1730).

Střední Evropa:

Jako císař vládne Karel VI. (1711-1740). Celé období se nese v duchu snahy o mezinárodní uznání pragmatické sankce, aby po něm mohla nastoupit jeho dcera Marie Terezie. To se mu sice podaří, ale i tak v roce 1740 propuknou války o Španělské dědictví. V letech 1725 a 1731 jsou uzavřeny vídeňské smlouvy (Rakousko-Španělsko, Rakousko-Británie). V roce 1723 vydává pro Uhry Resolutio Carolina, které řeší náboženské otázky. V roce 1729 je svatořečen Jan Nepomucký. V letech 1733-35 válčí Rakousko s Francii ve válce o polské nástupnictví. V roce 1737 se Rakousko připojuje k Rusku a vstupuje do války s Tureckem. Tato válka končí Bělehradským mírem o dva roky později. Rakousko opět ztrácí Bělehrad.

V Polsku vládne August II. Silný do roku 1733. Po jeho smrti nastává válka o polské nástupnictví mezi Stanislawem Leszczinským a Augustem III. (První podporovaný Francii, druhý Rakouskem a Ruskem). Nakonec po abdikaci soupeře se stává v roce 1736 natrvalo králem August III. (1733-1763), zároveň stejně jako jeho otec je vládcem i v Sasku. V Prusku po celé období až do roku 1740 vládne Fridrich Vilém I. Ten buduje a hýčká svoji armádu. Jednalo se o velmi přísného, militaristického panovníka. Svoji armádu však nepoužil, to udělal až jeho syn Fridrich II. Veliký. Zajímavostí je, že od roku 1734 byl Fridrich Vilém na vozíčku, jelikož měl 140 cm v pase a vážil 130 kg.