Dějiny raného novověku 1740 - 1760

Střední Evropa:

Střední Evropa se stala centrem válek o rakouské dědictví. V roce 1740 umírá císař Karel VI. a nastupuje jeho dcera Marie Terezie. Její nástupnictví však není uznáno a Fridrich II. Veliký (nastoupil v Prusku v roce 1740 po smrti svého otce) zabírá Slezsko. Od západu napadá Rakousko Karel Albrecht (z Bavorska). Pruské vojsko vítězí u Chotusic a v roce 1742 je uzavřen mír ve Vratislavi. Rakousko ztrácí Slezsko na úkor Pruska. V té době (1741) útočí bavorsko-francouzská vojska od západu na Rakousko. V roce 1741 Karel Albrecht obsazuje Prahu a nechává se korunovat za českého krále. O rok později se stává i císařem. Záhy se však situace obrací a Rakouské vojska obsazují Mnichov. Karel VII. (Albrecht) nakonec roku 1745 umírá a Maxmilián III. Josef se vzdává nároku na císařský trůn. Císařem je v této době manžel Marie Terezie František Lotrinský. V roce 1744 opět započali boje s Pruskem. Tuto druhou slezskou válku ukončila mírová smlouva v Drážďanech. Fridrich uznal císařský trůn pro Františka Lotrinského. Naopak Marie Terezie uznala jeho držbu Slezska. Mír s Francii a Španělskem přišel v roce 1748 a zapsal se do dějin jako Cášský mír. V podstatě nic neřešil. V 50. letech se proslavil jako velvyslanec ve Francii a později jako kancléř (1753) Václav Antonín Kounic. Tomu se podařilo sblížit Francii s Rakouskem a po první versaillské smlouvě vstupují do sedmileté války jako spojenci. V této válce Rakousko vytvořilo mohutný spojenecký blok za účelem opětovně získat Slezsko. Na straně Rakouska bojovalo například Rusko. Fridrich II. je však předběhl a zaútočil v roce 1756 na Sasko. Také vítězí v bitvě u Lovosic. Zbytek další období. V Polsku vládne August III., který do roku 1756 vládl v Sasku, ze kterého utekl do Polska, kterému do té doby věnoval minimální pozornost. V Polsku v té době vládně v podstatě šlechta. Za zmínku stojí postava Viléma IV. Oranžského. Jedná se o nizozemského místodržícího v letech 1747-51, který se výrazně podílel v roce 1747 na obraně Nizozemí vůči francouzského útoku do Flander.

Zbytek světa:

Ve Švédsku vládne Frederik I. (do roku 1751) a po něm nastupuje Adolf I. Fridrich (1751-1771). Švédsko v této době vede např. Rusko-švédskou válku v letech 1741-43. Adolfem na švédský trůn nastupuje dynastie Holstein-Gottorp. Sám neumí Švédsky a moc přebírá Riksdag. V Dánsku pokračuje asketická vláda Kristiána VI. (1746), kterého střídá jeho syn Frederik V. (1746-1766). Ten byl opakem svého otce. Ze začátku dost holdoval alkoholu a ženám. Podařilo se mu však, aby se Dánsko vyhnulo sedmileté válce. V Rusku v roce 1740 umírá bezdětná Anna Ivanovna. Její nástupce Ivan VI. má jen dva měsíce. Vládne za něj tedy jeho matka Anna Leopoldovna. Ta je však v roce 1741 palácovým převratem nahrazena dcerou Petra I. Alžbětou I. (1741-1762). Ta přeorientovala Ruskou politiku s Francie na Rakousko. Nikdy se nevdala. Založila v Moskvě první univerzitu. V sedmileté válce stálo Rusko na straně Rakouska a Francie. V Osmanské říši vládne Mahmud I., kterého v roce 1754 po jeho smrti nahrazuje Osman III. (většinu života zavřený v domácím vězení v paláci Topkapi). V roce 1757 nastupuje na Osmanský trůn Mustafa III. Ten chtěl zemi reformovat, ale narážel na odpor konzervativních janičárů.