Dějiny raného novověku 1740 - 1760

1740 – 1760

Úvod:

Po období relativního klidu opět přichází období plné bojů. V první části po smrti Karla VI. propukají války o rakouské dědictví. Na konci padesátých let naopak se pokouší Rakousko výsledek těchto válek zvrátit v sedmileté válce, která je prvním opravdu světovým konfliktem. Z literatury stojí za zmínku dílo O duchu zákonů od CH. L. Montesquieua.

Británie:

Do roku 1760 zde vládne Jiří II. Reálnou moc však už drží spíše parlament. Jako první ministr konči v roce 1742 Robert Walpole (prohrál ve volbách). Země v té době bojuje ve válce o rakouské dědictví na straně Rakouska. V roce 1743 proběhla bitva u Dettingenu. Vyhráli Angličané a jejich spojenci. Zajímavostí je, že se jedná o poslední bitvu, ve které bojoval přímo král Velké Británie. O rok později započalo povstání jakobitů, kterého se vyloděním zúčastnil Karel Eduard Stuart. Přidalo se k němu mnoho Skotů, ale byli poraženi v bitvě u Cullodenu. Jedná se o poslední bitvu bojovanou na britském území. Po uklidnění situace nastává opět v roce 1754 zneklidnění. Dochází k nepřátelství Británie a Francie v Severní Americe, které o rok později přeroste ve válku. V roce 1756 dochází k prohození spojenců v Evropě. Do sedmileté války vstupuje Británie jako spojenec Pruska a nepřítel Rakouska (westminsterská konvence, 1756). V roce 1759 dochází k rozhodujícímu postupu Britů v Severní Americe. Dostává se do jejich rukou i Québec. Nejvýznamnějším velitelem britských vojsk v Evropě za sedmileté války je vévoda z Cumberlandu.

Francie:

Ve Francii vládne po celé období Ludvík XV. V letech 1740-1748 se Francie zapojuje do válek o rakouské dědictví (proti Rakousku), které ji nepřinesli v podstatě nic. V roce 1756 se zapojuje do sedmileté války na straně Rakouska. V této válce Francie ztratí velmocenské koloniální postavení. Viz další období. Na politické scéně roku 1743 umírá první ministr Francie kardinál Fleury. Po jeho smrti ovládly politiku Francie dvě Ludvíkovy milenky: madame de Pompadour a madame du Barry. V roce 1758 se stal prvním ministrem vévoda de Choiseul. Za zmínku stojí ještě svazek Encyklopédie od Denise Diderota a jeho spolupracovníků (1751, první svazek). Ve Francii sílí kritika absolutismu.

Jižní Evropa:

Do roku 1746 ve Španělsku vládne Filip V. Konec jeho vlády se nese v duchu bojů s Anglii ve válce o Jenkinsovo ucho. Po Filipovi nastupuje Ferdinand VI. Ten se pokouší o reformy v zemi. Politické dění ovlivňují dva muži: markýz de Ensenada (pro Francii) a José de Carvajal (pro Anglii). Nakonec v roce 1754 končí oba dva. Ferdinand VI. umírá v roce 1759. Po něm nastupuju Karel III. V té době Španělsko bojuje v sedmileté válce na straně Francie. Jejím hlavním protivníkem je Portugalsko (kolonie Sacramento). V Portugalsku vládne do roku 1750 Jan V. Po něm nastupuje jeho syn Josef I. Portugalský. Reálnou moc však drží markýz de Pombal. Jeho moc ještě vzrostla po katastrofálním zemětřesením v roce 1755. Pombal se snažil o osvícenecké panování. Zrušil otroctví či jezuitský řád. Portugalsko se zapojuje do sedmileté války na straně britsko-pruské koalice.