Dějiny raného novověku 1760 - 1780

1760 – 1780

Úvod:

Poslední časové období. Končí sedmiletá válka a svět pomalu vstupuje do další epochy. Na východě probíhají boje s Turkem a prvním dělením Polska začíná rozpad této země, který vyvrcholí úplným zánikem na konci století. Za mořem začíná boj Spojených států amerických o nezávislost. Za dveřmi je francouzská revoluce, která změní svět doslova od základů.

Británie a USA:

Británii po smrti Jiřího II. vládne Jiří III. (1760-1820). Na začátku období probíhá sedmiletá válka. Británii přinese mírem v Paříži (1673) Kanadu, východní Louisianu, Floridu a některá další území na úkor Francie a Španělska. Politika Anglie se nese v duchu přílišné tvrdosti vůči koloniím. V roce 1765 je vydán kolkový zákon, který uvaluje daň na každý dokument z kolonií. Potom nastupuje ministr William Pitt, který ruší kolkový zákon a zanechává pouze daň na vývoz čaje. V roce 1773 dochází ke známému bostonskému pití čaje. Kolonisté vyházeli čaj z lodi. Tento čin je v Británii brán jako kriminální a lord North (první ministr) nechává zavřít bostonský přístav. Samotná válka o nezávislost započala roku 1775, kdy došlo na střet mezi britskou armádou a kolonisty v Nové Anglii. V roce 1776 Thomas Jefferson a další vydávají Deklaraci nezávislosti. Britům se však podařilo dobýt New York a vše vypadalo pro ně nadějně. Zvrat však přichází v bitvě u Saratogy, kde za pomoci Francie je poražená britská armáda. Vše skončilo dobytím Yorktownu (1781). Nakonec Británie v roce 1783 Pařížskou smlouvou uznala Spojené státy americké.

Francie:

Ve Francii vládne do roku 1774 Ludvík XV. Francie vychází se sedmileté války jako poražený. Ztrácí Kanadu a Louisianu a državy v Indii. Za zmínku stoji vypuzení jezuitů ze země v roce 1764. V roce 1768 Francie anektuje Korsiku a v roce 1771 dochází k reorganizace parlementů (Maupeou). V roce 1774 na trůn nastupuje Ludvík XVI. (17741792). Ten ruší Maupeouovu reorganizaci. Správcem financí se stává Turgot. Na konci období se Francie zapojuje do bojů o nezávislost v Americe na straně kolonistů.

Jižní Evropa:

V sedmileté válce proti sobě stojí Španělsko a Portugalsko. Portugalsko nakonec získává od Španělska provincii Sacramento (Uruguay). Ve Španělsku vládne Karel III. (1759-1788). Karel se pokouší ve Španělsku o řadu reforem. V roce 1767 vyhání jezuity. V Portugalsku vládne do roku 1777 Josef I. Reálnou moc však drží markýz de Pombal. Osvícenec, kterému se daří Portugalsko reformovat. Vše je však zvráceno v roce 1775, kdy na trůn nastupuje bratr Josefa Petr III. (vzal si svoji vlastní neteř, aby o jeho nástupnictví nebylo pochyb).

Střední Evropa:

V Rakousku pokračuje ve své dlouhé vládě Marie Terezie (1740-1780). Od roku 1765 je jejím spoluvládcem její syn Josef II. (Po smrti Františka Lotrinského). Mírem v Hubertusburgu (1763) je ukončena sedmiletá válka ve střední Evropě. Rakousku se nepodařilo získat Slezsko. V roce 1775 po hladomoru v českých zemích (1771-72) propuká mohutné povstání. Rakousko se také podílí v roce 1772 na dělení Polska a v roce 1778-9 na válce o dědictví bavorské (po smrti posledního vládce Maxmiliána Josefa, Wittelsbach). Které končí těšínským mírem. Marie Terezie je matkou mnoha reforem. V roce 1768 bylo sjednoceno trestní právo. O rok předtím byl vytvořen tereziánský katastr. V roce 1773 byl zrušen jezuitský řád a v roce 1774 zavedena povinná školní docházka. Po nepokojích v roce 1775 byl zaveden robotní patent, který omezoval délku roboty. V Prusku vládne Fridrich II. Tomu se podařilo v sedmileté válce udržet Slezsko, ačkoliv byl sám skoro proti všem. Je nutno zmínit, že se mu to podařilo také díky obratu v ruské politice. Za zmínku stojí jeho blízké vztahy s Voltairem. S Rakouskem se střetl ještě jednou. Ve válce o bavorské dědictví, kde se mu podařilo zabránit připojení Bavorska k Rakousku. Podílel se také na prvním polském dělení. V Polsku do roku 1763 vládne August III. Po něm nastupuje Stanislav II., jednalo se pouze o nastrčenou figurku Kateřinou II. (možná to byl její milenec). Nedokázal zabránit rozpadu polského státu.