11. Počátky dějin Říma a doba královská - základní teze

ŘÍM

11.Počátky dějin Říma a doba královská

Základní teze:

1. základní charakteristika přírodních podmínek na území Latia a obyvatelstva starověké Itálie:

• Řím se rozkládal na území starověkého Latia, ve střední části Itálie, na dolním toku řeky Tiberu, půda v Latiu byla velmi úrodná, k čemuž přispívalo také její zúrodnění sopečným popelem, velký význam pro další rozvoj této oblasti mělo také šíření znalosti železa, doba železná začala v Itálii zhruba okolo roku 1200 př. n. l., za její nejstarší kulturu v Itálii se považuje viillanovská (podle osady Villanova u Bologne), která se postupně šířila i do Latia,

• etnicitu původních obyvatel Latia neznáme, v 1. tisíciletí př. n. l. bylo osídleno indoevropskými kmeny, které byly součástí širšího kmenového uskupení Italiků, ti přišli do starověké Itálie v několika vlnách, italické kmeny se obvykle dělí na dvě skupiny – latino-faliskou a umbro-sabellskou, k latino-faliské náleželi Latinové a Faliskové žijící severně od Latia, k umbro-sabelské kmeny Umbrů (střední Itálie) a Sabellů, k Sabellům patřili Sabini, Volskové, Aequové, Hernikové (střední Itálie) a Samnité, Oskové, Lukáni a Bruttiové (jižní Itálie),

• k dalším Indoevropanům v Itálii se řadí Illyrové a Venetové (východní část Itálie), Řekové (jižní Itálie), v pozdější době sever Itálie obsadili Keltové (Předalpská Gallie), neindoevropské obyvatelstvo tvořili Ligurové (oblast Janovského zálivu), Sikáni, Sikelové a Elymové (jmenované tři kmeny se usadily na Sicílii) a Etruskové,

b) nejstarší dějiny města Říma:

• římská tradice pojí dějiny města se sedmi pahorky na levém břehu řeky Tiberu ve vzdálenosti zhruba 25 km od ústí řeky, jedná se o pahorky Palatin, Kapitol, Quirinál, Viminál, Celius, Aventin, Esquilin (Palatinus, Capitolinus, Quirinalis, Viminalis, Caelius, Aventinus, Esquilinus), pahorků se však v Římě nacházelo více než těchto sedm, pahorky skýtaly svým obyvatelům přirozenou ochranu, na jejich úbočí se pásla stáda dobytka,

• stopy nejstaršího osídlení Říma se ale váží k Dobytčímu trhu (Forum boarium) a pocházejí již z doby bronzové,

• trvalé osídlení je spojeno s příchodem indoevropských kmenů Latinů a k jeho dokladům náleží zejména pohřby (latijská kultura), vyznačující se jak kremačním pohřebním ritem, tak kostrovým pohřbíváním, obyvatelstvo latijské kultury se živilo především pastevectvím, zemědělstvím a postupně se také začala rozvíjet některá řemesla, zejména zpracování kovů, lidé žili v dřevěných chýších,

• z pahorků byl pravděpodobně nejprve osídlen Palatinus, kde vznikla malá vesnická osada, dochovaly se tu mj. zbytky hradeb tzv. Roma quadrata (čtvercový Řím), toto pojmenování označuje první jádro osídlení Říma,které se nacházelo na vrcholku s názvem Germalus, jednom z celkem tří vrcholů Palatinu, přesný původní význam tohoto názvu však zůstal utajen i pozdějším řeckým a římským historikům, nemalou úlohu v tom jistě sehrál vpád Gallů do Říma v roce 387 př. n. l., kdy shořely prvotní písemné prameny k dějinám Říma,

• asi v polovině 8. století př. n. l. se vliv osady na Palatinu rozšířil na Esquilinus a Quirinalis, rozvoj sídlišť na pahorcích i rostoucí počet obyvatelstva byl spojen se vznikem předpokladů pro vytváření větších správních celků, ke sjednocování sídlišť docházelo ale pozvolna, tento proces byl urychlen příchodem a nadvládou Etrusků ve městě v 6. století př. n. l., jedním z fenoménů etruské kultury byl vznik měst, takže právě Etruskům se přičítá definitivní sjednocení a přetvoření vesnických osad na pahorcích ve skutečné město,

• bažinu, která se původně rozkládala na Foru Romanu, Etruskové odvodnili velkou kloakou (cloaca Maxima), pojmenování Forum Romanum (římské forum) je pozdější, stejně jako jiný název tohoto místa Forum Magnum (Velké forum), Forum Romanum se stalo veřejným politickým centrem města, náboženským střediskem Říma byl Capitolinus s chrámem kapitolské trojice, tj. Jova Kapitolského, Junony a Minervy, s jeho výstavbou se započalo již v době etruské nadvlády nad městem, ale k jeho dokončení a zasvěcení došlo až v době počátků republiky,

• archeologicky přítomnost Etrusků v Římě prokazují četné nálezy především etruské keramiky typu bucchero (viz téma Etruskové v dějinách Říma a období rané římské republiky), přítomnost etruských přistěhovalců, zejména řemeslníků a obchodníků potvrzuje např. také název etruská ulice (vicus Tuscus) v centrální části města, i samotné označení města Říma je pravděpodobně také etruského původu, dává se do spojitosti s etruským rodem Ruma (ruma-voda?), římská tradice však spojila pojmenování s prvním římským králem Romulem,