5. Dějiny Athén v homérské a archaické době - základní teze

- po přirozené smrti Peisistrata pokračovali v intencích jeho vlády synové Hippiás a Hipparchos, ale postupně se jejich vláda zvrhla, zavraždění Hipparcha roku 514 př. n. l, vyhnání Hippia v roce 511/510 př. n. l. za podpory athénských emigrantů vedených Kleisthenem a Sparty,

- Kleisthenovy reformy: datace asi 508/507 př. n. l., ale patrně se protáhly až do konce 6 století, byl rovněž aristokratem,

- územně správní reforma, odstranění původních rodových fýl (kmenů) a jejich nahrazení územně-správními jednotkami zřízenými podle místa bydliště občanů, nejvyšší jednotkou byly čtyři územní fýly, z nichž každá se skládala z jedné trittye vnitrozemské, jedné přímořské a jedné v městě Athénách, nejnižší jednotkou nové organizace společnosti se staly démy,

- podle fýl se organizovalo vojsko a politická činnost, u démů se vedly seznamy občanů a zvlášť seznamy metoiků, vznikla rovněž nová rada 500 (búlé) místo původní rady 400, s reformou také pravděpodobně souvisí vznik kolegia 10 stratégů, vojenských velitelů,

- ostrakismos: střepinkový soud (ostrakon-hliněný střep), athénští občané v jeho rámci psali na hliněný střep jméno občana, který ohrožuje bezpečnost obce a má odejít na deset let do vyhnanství, je pravděpodobné, že ho zavedl již Kleisthenés,

- význam reforem: svými důsledky oslabily moc rodové aristokracie, došlo k promíchání občanů v jednotlivých územně-správních jednotkách, které se staly určujícími pro politický život obce, reformy přispěly k posílení myšlenky rovnosti všech občanů a vedly k další demokratizaci athénské společnosti.