9. Helénistické období řeckých dějin - základní teze
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
menší helénistické státy:
Pergamská říše: vytvořila se odtržením od říše Seleukovské, hlavním městem pergamského království byl Pergamon, za zakladatele pergamské dynastie Attalovců Filetaira (282 př. n. l.) ještě Pergamon uznával suverenitu Seleukovců, v roce 241 př. n. l. ale přijal panovník Attalos I. královský titul,
četní pergamští panovníci byli velkými milovníky literatury, architektury a výtvarného umění, v Pergamu vznikla rozsáhlá knihovna, druhá největší po alexandrijské, působila zde také vynikající sochařská škola, město se stalo jednou z nejvýstavnějších helénistických metropolí,
území říše bylo velmi úrodné a hospodářsky říše těžila i z ložisek stříbra, proslulým řemeslným odvětvím byla výroba pergamenu, zhotovovaného z nevydělaných zvířecích kůží, vedle papyru se stal nejdůležitějším psacím materiálem starověku, jehož pojmenování je odvozeno z názvu města,
v roce 133 př. n. l. odkázal poslední pergamský panovník Attalos III. území pergamského království v závěti Římu, v roce 129 př. n. l. bylo přeměněno v další římskou provincii s názvem Asie,
Rhodos: řecký ostrov v Egejském moři, velké obchodní centrum, ve 3. století př. n. l. nejbohatší řecký stát, spolu s Pergamonem byl významným spojencem Říma, pro sympatie k Makedonii během třetí makedonské války však přišel o většinu území mimo vlastní ostrov, když byl ostrov Délos prohlášen svobodným přístavem, ztratil i výsadní obchodní postavení a velkou část příjmů, nadále však zůstal významným centrem helénistické doby,
Rhodos byl střediskem významné sochařské školy, za patrona ostrova se považoval řecký bůh slunce Hélios, jehož kolosální bronzová socha stála u vjezdu do přístavu stejnojmenného hlavního města ostrova, byla ve starověku považována za jeden ze sedmi divů světa, byla však zničena zemětřesením, které ostrov postihlo v roce 227/226 př. n. l.,
situace v pevninském Řecku: pevninské Řecko bylo stále rozdrobeno na jednotlivé městské státy, na které si činili národ Antigonovci, v helénistickém období naprosto upadl politický význam Athén, Sparta však nadále zůstávala významnou polis, největší vliv však v pevninském Řecku měly dva spolky – spolek aiolský a spolek achajský,
aitolský spolek: jeho základem se stalo sdružení aitolských obcí, spolek vznikl již dříve, ale největší vliv měl ve 3. století př. n. l., na konci tohoto století jeho území zahrnovalo téměř celé střední Řecko (i Boiótii, ale ne Attiku) a některé oblasti Peloponnéského poloostrova (ne Spartu, která byla samostatným státem), vztahy spolku k Makedonii a k Římu se proměňovaly, nejprve byl spolek prvním spojencem Římanů v Řecku, ale nakonec se od nich odklonil a v roce 189 př. n. l. byli jeho členové přinuceni stát se římskými spojenci a ztratili mimoaitólská území,
achajský spolek: rozkládal se nejprve v řecké krajině s názvem Achaia na severu Peloponnésu, počátky největšího rozkvětu spolku a rozšíření jeho území se datují do druhé poloviny 3. století př. n. l. a jsou spojeny s Arátem ze Sikyonu, když ale začala spolek ohrožovat expanze Sparty, stal se makedonským spojencem, posléze však na počátku 2. století př. n. l. přešel na stranu Římanů, v této době mocensky ovládal téměř celý Peloponnésos (včetně Sparty) , expanze spolku vzbudila obavy Římanů a vedla ke komplikacím ve vzájemných vztazích,
po bitvě u Pydny (rok 168 př. n. l., třetí makedonská válka) se dostala do římského zajetí tisícovka významných Achajů, mezi nimi i slavný historik Polybios, svůj obdiv k Římanům vyjádřil v historickém díle Dějiny, tento spis je velmi oceňován a Polybios náleží k nejvýznamnějším řeckým historikům společně s Thúkýdidem,
konflikt spolku se Spartou vyvrcholil požadavkem Říma, aby se achajský spolek vzdal četných území, v roce 146 př. n. l. propukla otevřená válka mezi Římem a spolkem, ve které byli Achajové poraženi, po válce byl spolek rozpuštěn a významné město spolku KorintŘímané srovnali se zemí.