50. Vynález knihtisku

50. Vynález knihtisku

Předchůdci knihtisku:

• Čína: již ve 4. století technika razidel – v dřevěných plochách rytím vhloubena místa, která neměla tisknout

• od 11. století tiskli pojmové znaky jednotlivými razidly ze dřeva, od 13. století z kovu – otiskována ručně

Vliv na Gutenberga:

• otisky dřevořezů na drobných i větších obrázcích náboženského obsahu a na hracích kartách

• obrázky s náměty z bible a z legend o svatých se zachovaly (pokud vlepeny do kodexu), hrací karty ze 14. a počátku 15. století se nedochovaly

• dřevořez ovládal knižní ilustraci do 17. Století

špalíček: zejména z hruškového dřeva, kus dřeva vyhlazený do roviny podél let, nožem nebo jemným dlátem vyhloubený v místech, kde měl obraz zůstat bílý, tiskla se vyvýšená místa

deskotisk: dřevořezy provázené textem, který je vyřezán v celku do jednoho štočku, obrazy zpravidla konturové, protože se počítalo s tím, že obrázek bude kolorován, ať už ručně nebo šablonou

knihy blokové: drobné knížky sdružené z jednotlivých listů vytištěných technikou dřevořezu. Vytvořené krátce před knihtiskem, dnes velice vzácné, obsah psaný často v národních jazycích byl určen široké veřejnosti

- zvláštnímu zájmu se těšily blokové donáty (latinská gramatika pro školní potřeby sepsaná ve 4. Století, bez dřevořezové ilustrace), kalendáře a různé základní náboženské texty (především tzv. „bible chudých či bible malované, obrázkové, ze série dřevořezů znázorňující christologické protějšky Starého a Nového Zákona a neměly žádný nebo jen minimální text)

• rozšíření deskových či blokových tisků v Evropě ve 14. a 15. století, zejm. pro tisk obrazů a jednotlivých listů, desková forma pro celý list nebo stránku vyryta do dřevěné desky – velmi pracné a nákladné

• myšlenka tisku ze sazby složené z jednotlivých písmen, ale dřevo nebylo velmi odolné a rytí do kovu pracné a nákladné

• užívaly se kovové kolky k výzdobě knižních vazeb – v první polovině 15. století poprvé kolky s písmeny, z nichž se skládal nápis – samostatná kovová písmena, musela být jednotlivě zahřívána a přitlačována na vazbu

Gutenberg:

• princip jeho knihtisku: použití inovace písmolitectví: umožnění sériové výroby tiskařských liter

• nejprve se vytvořila patrice (zrcadlově obrácený obraz písmene), jejím otištěním do měkčího kovu vznikla matrice, která se pak odlila a výsledkem byly odlité litery (zrcadlové obrazy písmena) o stejné výšce

• pak byly vřazeny do jednotné sazby a umístěny do dřevěné sazebnice určující řádkování i místa pro mezery a ilustrace, na sazbu se nanesla tiskařská čerň a pomocí upraveného lisu na víno se vytiskl celý arch místo ručního přitlačování hladítky

• spojil předchozí různorodé postupy v jeden proces: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitina na litery), vhodné tiskové barvy a konstrukce tiskařského lisu

• nezbytnou podmínkou byl dostatek papíru – pergamen jen pro tisk výjimečných exemplářů

• zpočátku výrobní tajemství, po soudním sporu s Johannem Fustem mu byla zabavena dílna a učedníci se rozešli po Evropě

• za nejstarší Gutenbergovy tisky jsou dnes považovány odpustkový list o 31 řádcích a kalendář na rok 1455 z roku 1454

• první ohlasy na nový způsob výroby knih nebyly jednoznačné – vedle obdivu nad jejich dokonalostí, ale i kritické hlasy a pochybnosti – proti mysli zařazovat vedle ručně psaných kodexů svazky zhotovené uměle, nebo obavy, že při shodě tolika exemplářů se bude jedna chyba mnohokrát opakovat

• nová výroba ohrožovala dosavadní výdělečnou činnost písařskou