85. Dějiny platidel ve starověku a středověku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
85. Dějiny platidel ve starověku a středověku
ve starověku postupný přechod od směnného obchodu k obchodu za obecné ekvivalenty (platidla); směnný obchod ale existoval i nadále (v Evropě do 12. stol., Afrika atd. do 20. stol.)
vývoj se postupně ustálil na užívání drahého kovu jako platidla; nejprve přesné odvažování zlata a stříbra jako daného platidla (Babylónie-2. tis. př. n. l.)
první mince v okruhu evropské civilizace od 7. až 6. stol.př.n.l. v Malé Asii (Lýdie) a odtud do celého Řecka
ve stř.Evropě tvůrci mince Keltové (pol.2. stol.př.n.l.)
na Apeninském poloostrově odvažování Cu jako platidla (od 1. tis.př.n.l.) a od 3. stol.př.n.l. se měnil na minci v pravém slova smyslu
původní římská měděná mince doplněna později o minci Ag (od r. 187 př. n. l. ražen Ag denár)
kolem roku ražba i mincí Au
reformami Konstantina Velikého (309 až 324) římské mincovnictví na bázi monometalismu
po zániku římské říše typ mincovnictví přejímala barbarská etnika + jen částečné změny
frančtí karlovci (Pipin Krátký, Karel Veliký) zavedly nový mincovní a měnový systém => těžiště již ne ve Středomoří, ale ve stř.Evropě; reformou Karla Velikého (793)hmotnost římské libry zvýšena (nově tedy karolínská libra-Karolipondus) aby se rovnala hodnostně byzantské zlaté minci (triens) platné na Apeninském pol. a tím se nahradil systém římského mincovnictví
Karolínská libra užívána od 9. do 11. stol. v celé Evropě jako hmotnostní základ mince; vyjímkou jen anglická libra a byzantská libra
Rozvinutý obchod v Severním a Baltském moři vznik nové mince – severské marky (skrz Vikingy); tvořila polovinu karol.libry a 2/3 novořímské libry
Hřivna se objevuje jako mincovní jednotka od r. 1015 na Rýnu a odtud se rozšířila po celé Evropě, ale v různých váhových variantách podle země; vydržela až do zavedení metrické soustavy ve Francii v 90. letech 18. stol.
Ražba denárů podle markové normy až do 13. stol., kdy se zavedly Au mince kvůli dálkovému obchodu => úprava poměru Au a Ag v minci; vznikla těžší marka (předchůdcem benátské matapany z 12. stol.)
V mincích i přes zavedení Au měny převládal Ag základ (v evropských státním měnách); Au mince měla povahu obchodních peněz
Rozvíjení relativně soběstačné regionální měny
Od přelomu 14. a 15. stol. mizí z oběhu hrubá mince a nahrazují ji drobné nominály, které plnily funkci regionální měny
Významnou změnou byl přelom 15. a 16. stol.; evropský mezioblastní obchod na kvalitativně jiné základně; tam kde nedocházelo k vyrovnané mezioblastní kurentní směně se předmětem vývozu stával drahý kov v podobě plnohodnotné ražené mince