Dějiny Olomouce

Politika

• V čele města stál do roku 1918 Franz Kreimel, Karl Schrotter a Josef Engel (Engel se snažil o rozšíření města a zrušení hradeb)

• Do roku 1918 na radnici vládli němečtí liberálové, nazýváni také pro spojenectví s Židy židoliberály

• Proti nim se vytvořila opozice – německá strana křesťansko-sociální, němečtí radikálové neboli velkoněmci

• Politické spolky se rozvíjí od 60. let – vznikají politické časopisy Moravan, Olomoucké noviny, Pozor a Našinec

Školství

• Na začátku druhé poloviny 19. století existují jen školy německé – tři školy triviální, škola hlavní a gymnasium

• Dvě městské obecné školy (triviální) podléhaly církvi (u sv. Mořice a u sv. Michala)

• Gymnasium patřilo k jedněm z nejstarších na Moravě, měli zde převahu Češi až do zřízení slovanského gymnasia, kam poté většina z nich přešla

• Pro nedostatek posluchačů byla postupně rušena univerzita, rušena postupně po fakultách (jako celek zrušena 1860), z univerzity se udržela pouze fakulta teologická, fungující až do znovuobnovení univerzity

• Za zrušení univerzity byla ve městě založena druhá státní střední škola – reálka (zcela novým typem školy v té době) zde působili i čeští učitelé

• 1894 vznik německé vyšší obchodní školy

• 1867 vznik Slovanského gymnasia (prvním ředitelem byl Jan ev. Kosina) - české

• 1895 zřízeno tzv. Poettingeum (vybudováno nákladem kanovníka hrabětě Poettinga) – zaměřovalo se na odborné dívčí školství

• Vzniká nám i česká obecná škola a státní česká reálka

• 1907-1910 četné stávky a hnutí, usilující o zvýšení mezd, zkrácení pracovní doby

První světová válka

• Prohlubují se rozpory mezi Čechy a Němci

• Po pruské ofenzivě v Haliči bylo do Olomouce přesunuto tři tisíce haličských uprchlíků => přechodně ve městě vybudováno polské gymnázium

• Česká reálka a poettingeum byly přeměněny v kasárny, zřízeny také lazarety a baráky pro vojska na okraji města

• Trhy zanikaly a nedostatek potravin vedl k růstu cen (1915 přídělový systém)

• 1918 hladová demonstrace olomouckých žen

První republika

• 21. 10. 1918 první přípravná schůze olomouckého národního výboru, 26.10. zvolen předsedou advokát Richard Fisher, což byl přední vůdce národního hnutí v Olomouci

• Probíhaly živelné oslavy osvobození

• Pod tlakem národního výboru odstoupilo 11. 11. německé městské zastupitelstvo v čele se starostou Brandhuberem, poté jmenována správní komise v čele s Fisherem obsahující 16 Čechů a 8 Němců

• Olomouc vzala do správy okolní vesnice – Nové Sady, Novou Ulici, Neředín, Povel, Pavlovičky

• Češi postupně získávají ve městě převahu

• Po volbách 1919 získává převahu sociálně demokratická strana

• V této době se do popředí zájmu dostává školství, školy se rozšiřují i na předměstích

• Největší podnik k roku 1920 byly Moravské ocelárny a železárny v Řepčíně (téměř tisíc zaměstnanců) a firma Kosmos v Hodolanech

• Jádrem průmyslu však bylo potravinářství – cukrovar, lihovar a čokoládovna (Zora)

• 1923 vstoupili na olomouckou radnici poprvé čtyři zástupci strany komunistické, která měla v obecních volbách značný úspěch, krátce poté se objevují další masové organizace strany (komunistická mládež, tělovýchovná jednota…), od roku 1922 komunisté pořádají oslavy 1. máje, ale nejvíce hlasů si ve 20. letech získala sociální demokracie

• Od hospodářské krize roku 1923 probíhalo hodně stávek, hlavně v letech 1930-1934, čímž došlo k posílení pozic KSČ v Olomouci

• Německé školství bylo ve 20. letech omezováno, ruší se od roku 1925 německá reálka

• Po mnichovské dohodě a obsazení pohraničí se Olomouc stala pohraničním městem, ve městě vzrůstal počet uprchlíků ze zabraného území

• Typický pro tuto dobu byl antisemitismus, který prosazovali jak čeští fašisté, tak i činitelé a tisk (Moravský večerník, Pozor a Našinec)

• 14.3.1939 došlo k provokačním akcím Němců v okolí města i na jeho předměstí, další den ráno dostal starosta Fisher zprávu, že německá vojska toho dne vstoupí do Olomouce = začíná okupace

• Velitel německého okupačního vojska plukovník Harde převzal veškerou moc ve městě, starosta Fisher zbaven funkce, městské zastupitelstvo bylo rozpuštěno, přejmenována některá olomoucká náměstí

• V Olomouci zřízen úřad vrchního zemské rady, který pečoval o privilegia Němců na Moravě

• Olomoucký průmysl se podřídil válce

• Příděl, bída a hlad, zavedena výuka němčiny, výuka v nacistickém duchu, časté zatýkání

• Fašisté vypálili synagogu a vyvlastnili židovský kapitál a majetek, Židé byli odstraňováni z vlastních podniků

• Vznikalo spousty odbojových skupin, například po roce 1943 odbojová skupina majora Petráše

• Postupně se v odboji prosazovali i komunisté, kteří tak získávali moc

• 30.4.1945 poprvé ve větší míře bombardována Olomouc

• 1.5. ustanoven ilegální národní výbor, 4.5. Olomouc znovu bombardována, 6.5. sovětská vojska se dostala ke sv. Kopečku, a tak německá vojska utíkají, po bojích se rudé armádě podařilo dostal na Bělidla, 8.5. osvobozeno celé město

• Zezačátku byla Olomouc centrem kraje, to bylo poté ale zrušeno a tak se Olomouc stala pouze městem okresním (patřila v této době do kraje Severomoravského s centrem v Ostravě)

• V 70. letech další připojování – Chomoutov, Holice, Slavonín, Nemilany

• 1978 poprvé město přesáhlo 100 000 obyvatel

• Po sametové revoluci se stalo znovu statutárním městem, 2000 se stala Olomouc sídlem Olomouckého kraje