Metody a problémy poznání regionálních dějin

Jak bojovat proti nekvalitním knihám?

• Zakázat jejich vydání? Nechceme cenzuru

• Osvěta!! To je cesta (mezi lidmi, kteří práce zadávají – starostové…) aby práce byly zadávány profesionálům, ne laikům

• Psát recenze a upozorňovat na nekvalitní práce (to je ale už pozdě… až po vydání nekvalitní knihy)

• Nekvalitní práce často vydávají obecním úřadem, oni ani neví, že musí odbornou práci poslat do čtyř vědeckých knihoven v republice

• Před rokem 89 vychází jen malé množství knih k regionální literatuře, to se mění až po roce 95, kdy je brutální nárůst počtu knih k regionálním dějinám

• Zvýšila se tím kvalita? Ne, mají velmi nízkou kvalitu

• Laik se nevyzná v pramenech, ve sbírkách, nepozná falzum, nepřečte německé/latinské listiny

• Knihy si často nechávají napsat právě kvůli „výročí založení“ – i když nevíme u většiny lokalit, kdy byly založeny, možná mají tak výročí nejstarší zmínky, nebo je často i první zmínka falešná, což oni nechápou

• Nebo si knihy nechají napsat starostové, proto aby oslavili svoji „vládu“ – proto často požadují zveličování jejich kvalit

• Papajík tvrdí, že i regionální literatura by měla být poznámkový aparát pro zpětnou vazbu, zda čerpal z věrohodné literatury, ale někteří tvrdí, že je to zbytečné, že to nikdo nečte, ale je to lepší i pro zpětnou kontrolu

• Musí tam být seznam pramenů a literatury, požadovat korekturu textu, určitě obrazový doprovod knihy (čtenáři mají rádi obrázky), nechat práci projít recenzním řízením

• Čím menší autorský kolektiv, tím líp = větší jednotnost textu

• Dva autoři na menší lokalitu je ideál, většinou jeden píše do roku 1848 a druhý od roku 1848

• Archeolog? Pokud je na dané lokalitě významné sídliště, hradiště… Tak klidně archeolog dalším autorem, ale pokud nic významného, tak to může radši napsat historik

• Rozsah? Pro menší lokality 200-250 stránek, pro města je to těžko určitelné

• Jak moc zapojovat celozemské dějiny do regionálních? Nejde napsat dějiny lokality bez celozemských souvislostí, ale chce to nějaký kompromis

• Bližší by měly být dějiny konkrétních panství – spíš se pohybovat i pro srovnání v panstvích, farnostech

• Do roku 1618 nebo1848 bychom měli studovat prakticky veškerý materiál (to ale neznamená, že bychom měli na všechno odkazovat, musíme vybírat, co je důležité, co je pravda, co s naší lokalitou nějak souvisí), ale po tomto roce už rapidně roste množství pramenů, tím pádem bychom měli vybírat, ze kterého budeme čerpat

• Neměli bychom jenom volit tematické kapitoly (fara, kostel, války, škola) = tím pádem zmizí příběh dané lokality! Můžeme je použít, ale musí tam být i chronologický děj

• Snažit se vylíčit zlomové události v dané lokalitě (1. světová válka v tom městě, ne na frontě)

• Neměla by to být kompilace z dosavadní literatury, musíme jít k pramenům

• Měl by to být populárně napsaný odborný text

• Bibliografie jednotlivých okresů!!!