Místopisné a vlastivědné projekty

Místopisné a vlastivědné projekty

= snaží se blíže popsat jednotlivé regiony v českých zemích

• Jsou často velmi náročné, jejich příprava trvá i desetiletí – proto část z nich zůstává nedokončena

• V minulosti byly dílem jednotlivců, ve 20. století už se vytváří velké autorské kolektivy, které ty projekty dělaly, protože jednotlivec nemá šanci projekt zvládnout sám

Předchůdce budoucích projektů je považováno práce Pavla Stránského – Res publica Bohema (1634)

• Autor podrobně pojednal o zemi, o obyvatelích, o právním postavení země, náboženství, hospodářství, zákony

Významnější dílo – Bohuslav Balbín

• Přišel s projektem, který dodnes nebyl realizován – Vlastivědná encyklopedie Čech (1679)

• Rozvrhl to na třicet svazků do tří řad – jeho projekt ale zůstal torzem = nedokončen, vyšlo jen deset svazků, a po jeho smrti vyšly další dva

• Rozebírá obyvatele, mravy, kroje, dějiny lokalit, zvyky… - nejsou to POLITICKÉ DĚJINY

Tomáš Pešina z Čechorodu – vlastivědný popis Moravy – Moravopis

• Také zůstalo nedokončeno – vyšly jen dva svazky, nejvýznamnější svazek Mars Moravicus – vojenské a politické dějiny země (1677)

• Detaily ale nezná nikdo jiný, než Pešina = je to pravda nebo ne?? Máme mu věřit?

• Popisuje mnoho bitev za husitství, které žádné jiné prameny nezaznamenaly

• Má rejstřík, názvy kapitol, obsah (pokrok na tu dobu!)

• Nová vlna přichází v době osvícenství – klade důraz na topografii, demografii a statistku

• Jsou to stále živá díla = stále s nimi můžeme pracovat a jsou přínosné

1. Generace osvícenského dějepisectví

Jaroslav Schaler – Topografie království českého (1782-1792)

• Napsáno německy, bylo 16 krajů v Čechách = dílo má 16 svazků, každý kraj jeden svazek

• Je dokončeno, protože mu pomáhal vrchnostenský úřad (v čele správy panství – ty mají přehled co se tam děje)

• Které vesnice patří do panství, kolik je tam domů, kolik chovají krav…

• Dnes jsou tyto informace dohledatelné v archivu (fondy velkostatky)

Josef Schwoy – Topografie Moravy (1793-1794)

• Psáno německy, o Moravě, tři svazky

• Oba se stali autoritou, od kterého ostatní poté už jen opisovali – problém, když udělali chybu, často se to opisuje až do dneška

1. Generace osvícenského dějepisectví

Johann Gotfied Sommer – Topografie království českého (1833-1849)

• 16 svazků (zase podle krajů)

• Velké množství statisticko-demograficko-topografické informace (podobné jako Schaler)

Gregor Thomas Wolny (Morava)

• Napsal dvě topografie – světskou a církevní topografii

• Světská topografie má 5 svazků (1835-1842) tematicky to, co ti ostatní + vlastní dějiny lokalit

• Seriózní práce, ale může obsahovat chyby

• Církevní topografie (50. a 60. léta 19. století), devět svazků, pracuje podle biskupství a arcibiskupství a podle jednotlivých děkanátů a podle nich popisuje jednotlivé farnosti

• Píše seznamy farářů, vybavení kostela, stručně o vizitacích farností

• Je jedinečná proto, že nemá pokračovatele