Místopisné a vlastivědné projekty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Faustin Ens – Topografie Opavska (1835-1837)
4 svazky, platí podobné věci jako pro ty ostatní
František Palacký – Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě
-
Dosavadní příručky mu nevyhovovaly, tak se to rozhodl změnit, zdálo se mu, že je tam moc chyb, tak přípravu přerušil a několik let se věnoval místopisné příručky (1848)
-
Popis království českého čili podrobné zaznamenání … (má to extra dlouhý název, ale nedá se to zapamatovat, tak se používá jen popis království českého) – netýká se Moravy
-
Proč pracovat i s těmi předchozími? Protože tohle dílo má jeden svazek, je to stručné
-
Chystal se napsat také genealogický slovník, ale k realizaci tohoto projektu se nedostal
Poté začínají vznikat dějiny různých měst – Litomyšle, Olomouce…
Od roku 1854 začíná vycházet časopis PAM (památky archeologické a místopisné), zakladatelem byl Karel Vladislav Zap
Václav Vladivoj Tomek – Základy starého místopisu pražského (1866-1875)
-
bere ulici po ulici, dům po době a snaží se napsat stručné dějiny jednotlivých domů v Praze
-
většina pramenů, ze kterých čerpal shořela, takže jeho dílo je vzácné!
-
Další dva svazky v letech 1910-1915 zpracoval Josef Taige
-
napsal také Dějepis města Prahy (ale popisuje i celé české dějiny)
Vincenc Brandl – Kniha pro každého Moravana
-
Autor stručně líčí dějiny některých lokalit na Moravě (jen těch významných)
-
Jeden svazek, psáno česky
August Sedláček – Hrady, zámky a tvrze království českého (1862-1927)
Psal ho celý život, jeho poslední svazek dokonce vyšel až po jeho smrti
15 svazků – po jednotlivých krajích
Zpracovává dějiny jednotlivých panských sídel
Chybou jeho knihy je nedostatek poznámek pod čarou kvůli nedostatku místa
Ale i tak je velmi věrohodný a seriózní
Místopisný slovník historický království českého (1908)
jeden svazek ale přes 1000 stran
Podává stručně dějiny jednotlivých lokalit v Čechách
Dějiny královského města Písku (1910-1913)
Podrobné zpracování dějin města Písku (udělal i pár dalších lokalit)
Vincenc Prasek
-
Od roku 1888 začal vydávat Vlastivědu Slezskou (jednotlivé oblasti ve Slezsku) – zůstala nedokončená
-
Máme dochovanou (stejně jako u Sedláčka) pozůstalost – je v archivu v Opavě
-
Historická topografie země Opavské
V této době začínají vycházet i další časopisy:
Časopis matice moravské (1869)
Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci
Vedle regionálního bádání psaného česky se rozvíjí i regionální bádání v němčině (německých je často i víc než českých, měli víc peněz a podpory od podnikatelů – často jsou ale hodně nacionální, snaží se dokázat, že tu byli dřív a mají větší historii než Slované
Vlastivěda Moravská (1897-1948)
-
V počátcích to vedl František Augustín Slavík
-
Projekt historicko-vlastivědného popisu okresů na Moravě
-
Má 59 svazků, ale je nedokončen
-
V Čechách takový velký projekt neexistuje
-
Popis jednotlivých politických a soudních okresů, které jsou menší než okresy po roce 1960
-
Velké dílo pro moravské bádání, spoustu do této doby nepopsaných lokalit získalo historii
-
Není to super podrobné, záleží na velikosti lokality, ale je to úspěch při takovém množství
-
Ikonografický materiál – doprovázeno snad poprvé fotografiemi
-
Psali to středoškolští profesoři, muzejníci, minimum historiků, velká část byli faráři a lékaři
-
Často nemají poznámkový aparát, nejsou moc odborné, různý styl různých autorů
-
Nejsou tam oblasti, které jsou čistě německé
-
Od 60. a 70. let začaly vycházet vlastivědy moravské „nové řady“ (nejmenuje se to tak) – zpracování jednotlivých okresů (jiné okresy než dřív, spíše ty dnešní)
-
Lišily se hlavně tím, že šlo o díla širokého kolektivu (dříve jeden svazek jeden až dva lidi) v té novější je na jeden svazek 5-6 autorů
-
Tyto svazky psali vyučení historici, jsou kvalitnější
-
Ty novější jsou hodně zaměřeny na období po roce 1848, ty dřívější spíše na feudální období
-
Ta nová je dokončená, obsáhla všechny okresy na Moravě
-
Všechny okresy jsou buď ve staré, nebo v nové, některé i v obojí
-
Zlínsko a Uherskohradišťsko jsou v obou, Olomouc jen ve staré