Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Místopisné a vlastivědné projekty

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24.95 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Faustin Ens – Topografie Opavska (1835-1837)

  • 4 svazky, platí podobné věci jako pro ty ostatní

František Palacký – Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě

  • Dosavadní příručky mu nevyhovovaly, tak se to rozhodl změnit, zdálo se mu, že je tam moc chyb, tak přípravu přerušil a několik let se věnoval místopisné příručky (1848)

  • Popis království českého čili podrobné zaznamenání … (má to extra dlouhý název, ale nedá se to zapamatovat, tak se používá jen popis království českého) – netýká se Moravy

  • Proč pracovat i s těmi předchozími? Protože tohle dílo má jeden svazek, je to stručné

  • Chystal se napsat také genealogický slovník, ale k realizaci tohoto projektu se nedostal

Poté začínají vznikat dějiny různých měst – Litomyšle, Olomouce…

Od roku 1854 začíná vycházet časopis PAM (památky archeologické a místopisné), zakladatelem byl Karel Vladislav Zap

Václav Vladivoj Tomek – Základy starého místopisu pražského (1866-1875)

  • bere ulici po ulici, dům po době a snaží se napsat stručné dějiny jednotlivých domů v Praze

  • většina pramenů, ze kterých čerpal shořela, takže jeho dílo je vzácné!

  • Další dva svazky v letech 1910-1915 zpracoval Josef Taige

  • napsal také Dějepis města Prahy (ale popisuje i celé české dějiny)

Vincenc Brandl – Kniha pro každého Moravana

  • Autor stručně líčí dějiny některých lokalit na Moravě (jen těch významných)

  • Jeden svazek, psáno česky

August Sedláček – Hrady, zámky a tvrze království českého (1862-1927)

  • Psal ho celý život, jeho poslední svazek dokonce vyšel až po jeho smrti

  • 15 svazků – po jednotlivých krajích

  • Zpracovává dějiny jednotlivých panských sídel

  • Chybou jeho knihy je nedostatek poznámek pod čarou kvůli nedostatku místa

  • Ale i tak je velmi věrohodný a seriózní

Místopisný slovník historický království českého (1908)

  • jeden svazek ale přes 1000 stran

  • Podává stručně dějiny jednotlivých lokalit v Čechách

Dějiny královského města Písku (1910-1913)

  • Podrobné zpracování dějin města Písku (udělal i pár dalších lokalit)

Vincenc Prasek

  • Od roku 1888 začal vydávat Vlastivědu Slezskou (jednotlivé oblasti ve Slezsku) – zůstala nedokončená

  • Máme dochovanou (stejně jako u Sedláčka) pozůstalost – je v archivu v Opavě

  • Historická topografie země Opavské

V této době začínají vycházet i další časopisy:

Časopis matice moravské (1869)

Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci

Vedle regionálního bádání psaného česky se rozvíjí i regionální bádání v němčině (německých je často i víc než českých, měli víc peněz a podpory od podnikatelů – často jsou ale hodně nacionální, snaží se dokázat, že tu byli dřív a mají větší historii než Slované

Vlastivěda Moravská (1897-1948)

  • V počátcích to vedl František Augustín Slavík

  • Projekt historicko-vlastivědného popisu okresů na Moravě

  • Má 59 svazků, ale je nedokončen

  • V Čechách takový velký projekt neexistuje

  • Popis jednotlivých politických a soudních okresů, které jsou menší než okresy po roce 1960

  • Velké dílo pro moravské bádání, spoustu do této doby nepopsaných lokalit získalo historii

  • Není to super podrobné, záleží na velikosti lokality, ale je to úspěch při takovém množství

  • Ikonografický materiál – doprovázeno snad poprvé fotografiemi

  • Psali to středoškolští profesoři, muzejníci, minimum historiků, velká část byli faráři a lékaři

  • Často nemají poznámkový aparát, nejsou moc odborné, různý styl různých autorů

  • Nejsou tam oblasti, které jsou čistě německé

  • Od 60. a 70. let začaly vycházet vlastivědy moravské „nové řady“ (nejmenuje se to tak) – zpracování jednotlivých okresů (jiné okresy než dřív, spíše ty dnešní)

  • Lišily se hlavně tím, že šlo o díla širokého kolektivu (dříve jeden svazek jeden až dva lidi) v té novější je na jeden svazek 5-6 autorů

  • Tyto svazky psali vyučení historici, jsou kvalitnější

  • Ty novější jsou hodně zaměřeny na období po roce 1848, ty dřívější spíše na feudální období

  • Ta nová je dokončená, obsáhla všechny okresy na Moravě

  • Všechny okresy jsou buď ve staré, nebo v nové, některé i v obojí

  • Zlínsko a Uherskohradišťsko jsou v obou, Olomouc jen ve staré

Témata, do kterých materiál patří