Attilova říše a její pád + Morava

→ typické pro nomádské kmeny

→ možná posmrtná obětina (obvyklé)

Změny po zániku Attilovy říše a Morava ve 2. pol. 5. st.

• k definitivnímu rozbití Hunské říše došlo v bitvě u řeky Nedao v Panonii

• lze ji označit jako bitvu o hunské dědictví

• zúčastnilo se mnoho kmenů (dle kronikáře Jordana), nevíme přesně kdo na jaké straně bojoval

• docházelo k dalším pohybům a územnímu dělení → mezikmenové střety

• postavení získala vojenská aristokracie

• posílila instituce jediného krále, jako nejvyššího vojevůdce a hlavního představitele kmene

• král Gepidů, král Herulů, král Rugiů, tři království V Gótů - Thiudimir, Valamir (nejdůležitější), Vidimer

• V Gótský král Theodorich Velký - pozdější vládce Itálie (vládl 493 - 526)

• Římská strana Dunaje - rozvrácené hospodářství v podunajských provinciích → nejvíce postiženy zásahy barbarských skupin

• Odchod bohaté statkářské šlechty na chráněnější místa → zánik provinciálního velkostatku

• barbarská strana Dunaje - nízká úroveň hospodářství

• bohatství nadřazené vrstvy pramenilo z kořistnických výprav

• nebývalou koncentraci Au v rukou této aristokracie lze pravděpodobně připsat jejímu podílu na Hunských výbojích (z kořist, z plateb)

• ve 2. polovině 5. století platili Římani asi 2100 liber zlata ročně dle smlouvy

• k vyvrcholení úpadkového vývoje a k zániku římského způsobu života v oblasti Panonie První (dělení Panonie na Panonie První, Panonie Druhá, Valerie a Savie), která leží nejblíže zkoumanému území, došlo právě v 2. pol. 5. století

• římské provincie zažívaly nejtěžší chvíle

• po pokusu římského císaře Avita získat zpět Panonii - stává se celá oblast Podunají zájmovou sférou východořímského impéria

• od této doby to byl východořímský císař, který uzavíral spojenecké smlouvy s germánskými králi

• stálejší státní útvary se netvořily

• 473 - odchod V Gótů z Panonie