Geobotanická indikace

Geobotanická indikace

Geobotanické terénní metody jsou v archeologickém výzkumu využívány zatím okrajově, ačkoliv vegetace nabízí řadu zajímavých a cenných průhledů do minulosti jednotlivých lokalit i celé krajiny. Pomocí přímého pozorová-ní lze za ideálních podmínek sledovat v krajině výskyt bodových, plošných a liniových archeologických objektů. Nepřímá indikace slouží ke stanovení míry antropického tlaku na přírodní prostředí a stanovuje přítomnost lidské činnosti v určitém historickém období prostřednictvím paleoekologických metod. Nepřímé indikace umož-ňují, společně s geobotanickými mapami, rekonstruovat krajinný rámec, ve kterém se archeologicky doložené lidské aktivity odehrávaly.

Přímá indikace zaniklých staveb je nejsnazší u sídel nedávno zaniklých, např. německých vesnic opuštěných po 2. sv. válce. Obohacení povrchových vrstev půdy vápníkem z malty středověkých vesnic, tvrzí a hradů je mož-né nejlépe rozpoznat na lokalitách, které se nacházejí na kyselém nebo neutrálním geologickém podloží. Na takových místech bývá nápadnější koncentrace bazifilních a na teplo náročnějších druhů; k nim se přidávají teplomilné druhy, které se ve vyšších polohách soustřeďují na příznivější, vápníkem obohacená stanoviště. K indikaci zaniklých sídel napomáhá i výskyt některých pěstovaných druhů, většinou léčivek. Zdá se, že tyto druhy mohou indikovat bývalá sídla až několik set let dozadu.

• geobotanické terénní metody jsou v arch. výzkumu využívány zatím jen okrajově, ačkoliv vegetace nabízí řadu zajímavých a cenných průhledů do minulosti jednotlivých lokalit i celé krajiny

• obecným omezením geobotanických metod v arch. průzkumu je jejich pouze indikační hodnota

• geobotanické indikace lze rozdělit na přímé a nepřímé

• pomocí přímého pozorování lze za ideálních podmínek sledovat možný výskyt arch. objektů a vrstev ve studovaném terénu

• takové indikace členíme na bodové, plošné a liniové

• nepřímá geobotanická indikace indikace slouží ke stanovení míry antropického tlaku na přírodní prostředí, vypovídá o tomto přírodním prostředí

• nepřímé indikace, společně s geobotanickými mapami nám umožňují rekonstruovat krajinný rámec (Mikyška - autor mapy)

• pro pochopení role botanické indikace v arch. je třeba uvést určité souvislosti

• dnešní kulturní krajina je výslednicí složitých, dlouhá tisíciletí trvajících interakcí mezi původní flórou a faunou na straně jedné a kulturním ekosystémem lidských skupin na straně druhé

• soudobý vegetační kryt velké části střední Evropy se natolik odlišuje od potenciální přirozené vegetace, že mu lze, zejména v hustě osídlených nížinách, ale i v podhůřích a horských údolích, přiznat povahu antropicky totálně změněné krajiny

• člověkem málo ovlivňované biotopy se většinou dochovaly v extrémně položených a hospodářsky málo využívaných nebo vůbec nevyužívaných stanovištích, jako jsou např. strmé a obtížněji přístupné svahové polohy, rašeliniště šumavských plání či jihočeských nížin, některé odstavené meandry větších řek => přírodní rezervace