Pohřbívání v pravěku - základní charakteristika a datace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
POHŘBÍVÁNÍ V PRAVĚKU
Archeologie smrti se snaží na základě hrobů a pohřebišť konstituovat sociální kontext
Vývoj:
19. až 20. stol. : období silné víry ve vědu, kdy byla snaha na základě pohřebního ritu rozpoznat příslušnost k určité etnicitě či náboženství; podle tehdejší doby šlo rozpoznat na základě pohřbů společenské rozvrstvení tehdejší společnosti
počátek 21. stol. : mimo euroamerickou oblast protesty proti zkoumání hrobů a pohřbívání
1989 : v USA začal platit „Zákon o repatriaci a ochraně hrobů původních Američanů“ (NAGPRA), výzkum bylo nutné konzultovat např. s potomky či představiteli kmenů; zákaz výzkumu pravoslavných hrobů platí i v některých oblastech Ruska
Problémy spojené s archeologií smrti:
máme jen nepatrné informace o tom, jak pohřební rituály probíhaly, někdy tvoří jen asi 1 %
protože se dochovalo velmi málo, hypotézy mohou být zkreslené či neúplné
Nejstarší až střední paleolit
Australopitékové (3,1 mil. let):
máme velmi málo informací, nevíme nic o pohřbívání či postojích ke smrti
nedá se vyloučit, že nějaké ritualizované chování měli
kosti se zachovají jen náhodně, např. překrytím sedimentů, nacházejí se spíše jen fragmenty
Nejstarší příslušníci rodu Homo (asi 1,5 mil. let)
kosti se opět dochovaly jen díky náhodným přírodním procesům, nemáme žádné doklady pohřebních rituálů
Neandrtálci (asi 150 000 až 50/40 000 let)
některé kostry jsou dochovány i kompletní, již se u nich objevují náznaky pohřbívání, např. uložení těla na boku či nálezy milodarů
ale existují spory, zda šlo skutečně o záměr
Atapuerca, Španělsko ⇒ jeskynní komplex, kde bylo nalezeno tisíce kostí, údajně šlo o znaky ritualizovaného jednání, ale jedná se o směsici různých kostí
Tešik-Taš, Uzbekistán ⇒ nález chlapce, který byl obložen rohy kozorožce
Šamidar, Irák ⇒ asi 10 koster, které se do jeskyně nedostaly ve stejnou dobu, u jednoho z hrobů pyl přítomen pyl z květin, ale spor zda se nejedná o pyl recentní
Mladý paleolit
Z období mladého paleolitu známe z našeho území pouze kostrové pohřby (ale např. pravděpodobně někdy z té samé doby či možná ještě dříve byly na lokalitě Lake Mungo v Austrálii objeveny pohřby žárové)
Dolní Věstonice
zde objeven roku 1986 unikátní trojhrob starý asi 27 000 let
jedná se o jedince ve věku kolem 20 let, jejich hlavy jsou posypány okrovým barvivem, to je i v pánevní oblasti prostředního jedince
dva byli určitě muži, u třetího to není jisté, měl i zdravotní problémy, proto existují různé výklady situace
např. hypotéza, že šlo o nepodařený porod či homosexuální vztahy
trojhrob měl nejspíše dřevěný přístřešek
Dolní Věstonice
hrob muže ve skrčené poloze, měl okrové barvivo v oblasti bederní a hlavy, blízko bylo nejspíše ohniště, u břicha byly nalezeny čtyři provrtané špičáky z lišky