Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Typy objektů na sídlištích – doba římská

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18.29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Typy objektů na sídlištích – doba římská

Polozemnice

Jsou nejmarkantnější a nezřídka i jediným nalézaným typem objektu na sídlištích starší doby římské. Využít lze poznatky ze shrnujících prací provedených v našem sousedství: severní střední Evropa, Morava, Slovensko, tzv. svobodná Germánie.

Půdorysy a rozmístění nosných kůlů.

Různé typy a varianty polozemnic. Zvláště na počátku doby římské se vyskytují chaty výrazně obdélníkového půdorysu s kůly ve středech kratších stěn, které bývají pokládány za pozůstatek laténského období. Jednoznačně však tyto stavby považovat za laténské dědictví zřejmě nemůžeme, neboť jsou běžné již na počátku letopočtu. Nelze proto vyloučit, že Germáni k nám se znalostí tohoto typu chat již přišli. Někdy je základní dvojkůlová konstrukce doplněna ještě kůly v rozích, případně obvodovým žlabem.

Od stupně Ř B1 začínají převažovat šestikůlové polozemnice s půdorysem širokého obdélníka. Stavby mají vedle kůlů ve středech kratších stěn ještě po dvou kůlech ve stěnách delších, které je dělí zhruba na třetiny. Takovéto uspořádání kůlů je typické nejen pro starší dobu římskou, ale udržuje se až do doby stěhování národů. U některých staveb lze v delší stěně pozorovat výklenek, který se interpretuje jako pozůstatek vchodu. Tento typ se v Čechách vyskytuje řidčeji, hojně je však zastoupen na Moravě a JZ Slovensku. Vzácněji se vyskytují další typy a varianty: základní šestikůlová dispozice je doplněna dalšími kůly, pětikůlová dispozice, půdorys bez kůlových jamek apod.

Orientace polozemnic je poměrně ustálená. Delší osa je orientovaná ve směru V-Z, popř. SZ-JV. Podobně je tomu i v předchozí době laténské.

Velikostní skladba.

Rozměry staveb značně kolísají. Platí to i pro hloubku. V naprosté většině případů se ale pohybuje řádově v desítkách cm. Původní hloubky ovšem zpravidla známy nejsou, protože někdejší úroveň terénu bývá snesena erozím, orbou či mechanickou skrývkou. Velikost polozemnic lze zatím nejlépe charakterizovat na příkladu sídliště v Mlékojedech (K. Motyková). Maximální zjištěná plocha činila 29 m2. Podobné je to i na Moravě (9,5 do 20,5 m2), průměrná hodnota dosahuje 14,2 m2 a maximální 30 m2. Zda i ve středoevropském prostoru existují velikostní rozdíly mezi jednotlivými typy či zda se velikost mění v čase, zatím není zjištěno. Osada v Mlékojedech ukazuje, že na jednom sídlišti současně existovaly polozemnice nejen různých typů, ale i různých velikostí.

Nálezy.

V polozemnicích se zpravidla nachází běžný sídlištní odpad (především zlomky keramiky a zvířecích kostí). Nechybějí ovšem ani nálezy tkalcovských závaží, přesleny, brousky, kusy strusky, opracované kosti, vzácně i nástroje, ozdoby či tzv. římské importy. Polozemnice představují nejobjemnější objekty na sídlištích, zákonitě tedy pochází většina nálezů právě z nich. Nálezy představují zpravidla druhotný odpad, a nemusejí tedy s funkcí stavby vždy souviset.

Témata, do kterých materiál patří